Kroniky

Lovci Veverek - Silvestry - Úsvitcony - Tangroby - Ostatní

Silvestry

2002 - Prokletý Gošum - 2003 - Carambal - 2004 - Brentrilad - 2005 - Blaidd a Unesená sestra - 2006 - Z pohádky do pohádky - 2007 - 16:58 - 2008 - O Slunovratu - 2009 - Zápisky o válce Adwerské - 2010 - Patnáct jich sednulo na rakev - 2011 - Stahují se mračna - 2012 - Vraždy v Podhvozdné
2013 - Hvězda nad Waelhamem - 2014 - Comedia dell'arte - 2015 - Nová naděje - 2016 - Svitky Bruce Partingtona - 2017 - Soumrak bohů -NOVÉ

Silvestr 2008 - O Slunovratu

Úvod - Zápis z dobrodružství - Soutěž o nejlepší kostým - Pozvánka - Mapa

Perličky z dobrodružství
Galerie fotografií

Úvod

Ač je to k nevíře, letošní ročník probíhal téměř přesně podle toho, jak jej PJové naplánovali; přihlásil se dostatek hráčů, sehnala a vypila se bečka Kofoly, gulášek se vydařil, proběhla soutěž o nejlepší kostým, odnosilo se všechno dřevo, světlo porazilo temnotu a nedohrávali jsme dobrodružství za kohoutího kokrhání. Jak už se ale stalo nemilým zvykem, opět nám pár otrlých dobrodruhů odpadlo a museli se věnovat závažnějším povinnostem (jako nepříklad vychovávání nové generace Lovců Veverek), na druhou stranu i letos nám přibyla další nová tvář. A když už jsme u toho zachovávání tradicí, navázali jsme letos na tradiční půlnoční tančení po ulici ze zcela prvního Silvestru; že to bylo neúmyslné a šest let jsme tradici opomíjeli, vůbec není důležité:) Dost už řečí, dejme prostor záživnějším částem, jen ještě zmiňme, že na počest Silvestra loňského jsme letos začali hrát přesně v 16:58:)

Složení družin bylo letos takovéto:
PJ Edhel
Calmariel - elfí čarodějka (Ještěrka, Seditta)
Cedron - barbar chodec (Rogalen)
Ethi - elfí chodkyně (Finderiel)
Tylluan - elfí lupička
PJ Thingol
Armesis Qiarym - hobití lupič (Vendy)
Mirathea - krollka válečnice
Tenedor - člověk chodec (Andúne)

Nahoru

Zápis z dobrodružství

Za dávných časů, za časů mýtů a legend byli antičtí bohové malicherní a krutí a stíhali lidstvo útrapami. Svět byl tehdy ještě mladý a neprobádaný, mnoho tvorů se po něm procházelo beze jména, kde nyní ční hory, byla hluboká jezera a historie se ještě nezačala zapisovat.

Válčili bohové proti sobě, navzájem škodili si a ani v nejmenším nezajímali se o to, následky jaké budou činy jejich míti. I stalo se, že ukradl Zernerbok, bůh smrti, noci a temnoty, ze světa oheň a vítr, které do té doby bůh živlů, slunce a života Daeg pod svou nadvládou měl, však zbyly mu nyní živly dva pouze. Rozbita loď jeho nebeská po bojích se Zernerbokem temným byla a nemohl bůh života tak svoji pouť každodenní po obloze konati.

A protože zůstat to tak nemohlo déle, povolán byl stařec moudrý, by hrdiny pro výpravu odvážnou na záchranu světa vybral. I dostavili se dobrodruzi do chrámu jednoho a začali spolu rozmlouvati. A že byly to odvážlivci světaznalí a zkušení, nebylo možno o nich nic nevěděti. Za elfy byli zde Ethi s houslemi prazvláštními, které pravdu prý každého říkati donutí, Tylluan s vlasy nádhernými a Calmariel, též nesmrtelná zvána. Chyběti nemohla Mirathea, krollka, jež umí dle vyprávění věrohodných zdí projíti, či Ariston se svým zrakem ptáka nočního. Úspěšná výprava nebyla by bez Cedrona udatného, chodce s tváří jako dub sukovitou avšak s pohyby rychlejšími nežli oka mžiknutí, a Tenedora, o němž povídalo se, že meč planoucí vlastní.

I dozvěděli se hrdinové o nebezpečí, jež světu hrozí, a že nebojácní byli, pomoci se rozhodli. Potřeba však ihned vyraziti bylo a síly na skupiny dvě rozděliti – ti, co pro oheň půjdou, a ti, kteří vítr získati se pokusí. Tu nastaly spory veliké, neboť ustoupiti nechtěl nikdo. I rozhodl se Tenedor, že úkol těžký sám podstoupí a jal se jíti pro živel ohňový. Ostatní za ním zamířili, by od smrti jisté jeho odradili. Pak přišel nápad spásný, že věštce povolají opět pro jejich rozdělení správné. I dostavil se stařec slepý a že Tenedor, Ariston a Mirathea oheň získat vypraví se a Cedron s elfkami ve směru větru půjdou, určil. Tak poslechli dobrodruzi jeho, neb rozhodnutí jeho za nejlepší považovali.

Za větrem na východ družina jedna vyrazila, jelikož o ženách jistých zprávy vyzvěděla. K lesu hustému podél řeky mířili, později jali se tuto překročiti. I zkusil Cedron psa svého poslati, by řeku přeplavati zkusil. Trochu unášel proud prudký jeho, že však z plémě houževnatého byl, na druhou stranu jemu dostati podařilo se. Jak úspěch jeho zřel Cedron, přeplavati rozhodl se rovněž. Svou zbroj sundal nejprve a potom do vody vstoupil. Unášely vlny mohutné jeho, však na souši doplaval přec. Ze strany druhé pozorovali ostatní jej a chystali se učiniti čin tentýž. Pak ale rybku malou uviděla Calmariel a že strach o přátele své měla, schopností kouzelných využila a na druhý břeh Ethi, Tylluan i sebe přemístila. Překvapené elfky byly nyní a na ni nabroušený trochu Cedron byl, že jej nepřenesla rovněž. Pak ale zamířili všichni dále.

V lese hlubokém octli se nyní. Les to však podivný byl. Nikde ani ptáčka zpěvného, veverky zrzavé či jelena parohatého. Všude ticho jen. Tak zneklidněný Cedron byl a obezřetně skupinu celou směrem do středu lesa vedl. Ve chvíli jednu stín mihnout se spatřili, však dál nedělo se nic. Jak hloub a hloub postupovali, větší a větší tma začínala býti, neboť oblohy viděti nebylo. Pak kmen veliký spatřil kdosi. Strom obrovský musel to býti. Napřed však posilniti rozhodli se, než ke stromu zamíří. Doprostřed ticha toho na housle hráti Ethi počala. I nálada zvláštní zmohla všechny, dokud hráti nepřestala. Pak ke kmeni vykročili.

K jasanu rozložitému dorazila družina a spoustu věcí zajímavých uviděla. Po Yggdrasilu jeleni Dáinn, Dvalinn, Duneyrr a Durathrór pobíhali, na špičce samé orel seděl, na kořenech hadi spočívali, pod nimi drak mocný své doupě měl a zprávy veverka Ratatosk po kmeni přinášela. Pod stromem valkýry tři seděly a nitě své na kolovrátcích předly. Vlevo Urd, nejstarší ze všech, byla to, vedle ní Verdani ve zbroji blyštivé a dále Skuld v rouchu bílém. Po rozjímání krátkém ženy moudré oslovili hrdinové a o příšeře Zernerbokově zda-li vědí, tázali se. I odpověděly valkýry: „Leccos víme, však povědít nemůžeme vám. Pakliže pomůžete nám, rady vzácné dáme vám.“ A jelikož hrdinům nezbývalo jinak, by poslání své splnili, odvětili: „Je-li úkol váš v silách našich, pomoci my zkusíme bez váhání.“ „Dobře tedy,“ začaly mluviti valkýry, „za námi studna Urdina nachází se. Však problém jeden máme zde. Voda není v ní a Yggdrasil náš zalévati nemáme jak. Vodu do studny když vrátíte, obstáli jste.“ To řekli a v práci své pokračovali dále.

Ke studně Urdině podívati se bojovníci s Cedronem v čele šli, by záhadu s vodou zjistiti mohli. Hluboká však byla tato a dna dohlédnouti nedalo se. Pochodeň hořící ve vědru je poslati napadlo, však oheň ten rozkřesati nešlo, neb v držení Zernerbokově byl. I kočku svou Nelvu poslati Calmariel rozhodla se, by světlem družině celé byla. Kolem Nelvy vytvořil se kruh světla po době krátké a do studny po provaze ji spustili. Mňoukala kočka černá stále, v prostoru neširokém jí nelíbilo se vůbec. Když na zem dostala se a nebezpečí žádné viděti nebylo, do studny vstoupili ostatní rovněž. Po vodě nebylo památky ani, jen pod zemí vedla chodba hliněná. Tak jí vydali se hrdinové.

Do místnosti jakési vyústila tato pak, však v cestě další bránila mříž železná. I klíč od ní či pomůcku jinou hledali, by dál jíti mohli. Nic nenalezli ale. I překážku tuto nadzvednouti zkusili, nad ní však tříštila se hlína a s ní pohnouti nedalo se stejně. I hůl svoji propůjčila ochotně Calmariel, by jako páku ji použili nejsilnější. I síly všechny do zvednutí vložili a zvedla se brána. S ní hlíny sesypala se trocha, však do uličky dostati se všichni stihli.

I pokračovali dále, až do místnosti další dorazili. Uprostřed stůl kamenný stál a na něm runami napsáno cosi bylo. Runy přečísti Calmariel dokázala jen, však nesmyslný text tento byl. I znaky jednotlivé na pergamen napsala, neb je nečísti nahlas Cedron radil. Z místnosti však dále pokračovala chodba, tak směrem tím jíti někteří zkusili. Stala se věc taková, že do místnosti téže došli. Tak jasné bylo, že kód ten vyluštiti a vyřknouti třeba bude, by rozevřen okruh byl. I přemýšleti všichni započali, až heslo naleznul Cedron. Pak řekl nahlas jen: „Odin“ a chodbou pokračoval.

S ním šli ostatní také a k místnosti třetí dostali se. Všude plno krve bylo a v prostředku zela jáma nehluboká příliš a v ní tělo ženy mladé leželo. A že poznal Cedron, že mrtva není ještě, dolů za ní seskočil, by rány její vyléčil. Hned, jak učinil tak, vstala dívka tato, usmála se a zmizela. Tomu podivila se družina velice, pak ale dále vydala se.

V místnosti čtvrté sami pak nebyli. V ní na ně čekal mladík jakýsi a mluviti započal hned: „Vás čekal jsem a vím, co zde hledáte. Však možnost jinou vám nabídnouti chci já. Když se mnou půjdete, k jeskyni se zlatem a bohatstvím velkým vás dovedu. Sice tam je skřetů pár, ale pro vás problém nebude to žádný.“ Některé lákala nabídka tato, však nevěděli, zda-li jemu věřiti můžou. I zeptali se: „A kdo vůbec jsi?“ „Ach promiňte, Loki jest jméno mé,“ odvětil pohotově. „Však nevíme my, zda s tebou jíti můžeme, neb naléhavý je úkol náš. Nám pověz: Hledáním pokladu toho jaký čas bychom ztratili?“ tázali se. I je pokoušel Loki dále: „Týdny dva, možná tři či více. Vás tam poslati mohl bych rychleji sice, však koho zajímal by čin tento, kdyby skutky statečné neprovedli byste žádné?!“ S Lokim dohadovali se chvíli ještě, pak ale cestou svou jíti rozhodli se.

Do prostory kruhové vedla chodba ta poslední. Vprostřed ní seděla žába obrovská a na Cedrona, jež první šel, jazykem svým zaútočila. I začala bitva krutá, do žáby zbraně své zaráželi všichni. Otálela Calmariel jen, neb situaci obhlédnouti chtěla nejdříve. Do boje v době, kdy Cedronovi sil málo jen zbývalo, zapojila se teprve a blesky magické do žáby vrhati započala. Z luku šípy stříleli Ethi a Tylluan, až útokům všem podlehla žába nakonec. Z půdy vytékati voda začala ihned a probořila se zeď jedna, čímž otevřel se prostor pod studnou. I ven utíkali rychle vítězové, by je nezaplavila voda.

Pod koruny Yggdrasilu dostali se záhy a za nimi vodou plniti studna Urdina počala se. I k ní přistoupila jedna z valkýr, hlavou s úsměvem lehkým kývla a mluviti jala se: „Úkol svůj splnili jste výborně. A že nám pomohli jste vy, rady od nás dočkáte se rovněž.“ Zpět usedla a pak pokračovala valkýra další: „V bažinách za lesem tímto ukrývá se nestvůra Zernerbokova, jež vítr hlídá.“ I ptali se hrdinové, o ní něco víc neví-li valkýry, a tu odpověděla třetí: „Jak vypadá nevíme, neb mocný velmi Zernerbok jest, však praví informace jisté, že ji spoutati musíte, by poražena byla by.“ I poděkovali dobrodruzi a na cestu další pustili se.

Zpět lesem vedly kroky jejich a pak na stranu severní zamířili. Když na kraj samý porostu dorazili, k noci se chýlilo již, i když bylo nízko slunce po den celý. Že zde utáboří se, by sil dalších nabyli, rozhodli se. Pod stromy vysoké ulehli, zůstala vzhůru Tylluan jen a ve střehu byla zvířata rovněž. V noci tmavé sen podivný měla Calmariel. O sově jí zdálo se cosi. I všem jej vyprávěla ráno a pírka soví našla Ethi dokonce. Tedy usoudili, že špehem Zernerbokovým tato byla. Však nic nezalekli se, věci své sbalili si a dále vyrazili.

Pak před nimi rozprostřela se bažina neprostupná v mlze zahalená a v ní prosvitávala světýlka bílá a světýlka zelená. I do močálu vkročiti Cedron zkusil první, však do něj zabořil se brzy. Potom větev delší jej vzíti napadlo, by s pomocí její cestu lepší hledal. Tak místa, kde bahna málo jen bylo, objevil a dle nich ubíral se. Za ním jej doprovázeli ostatní. Dále postupovali pomalu, však od kraje daleko stáli již. Když vílu překrásnou v plamínku zeleném uzřel Cedron vtom a spanilostí její oslepen směr změnil a do bažiny hluboké mířil nyní. Pak na bytost kouzelnou podívali se elfky také a jí podlehly Tylluan i Ethi. Na místě nepropadajícím se zbyla Calmariel jen, neb k víle ji nepoutalo mámení žádné. K ní blížili se ostatní a do záhuby řítili se tak. Co počíti si má, nevěděla Calmariel, tak za nimi rozběhla se kousek, by je zastaviti zkusila. Mezitím k plamínku dostal se Cedron, jej dotknul se a do světla jiného přeskočila víla. I blesk zelený na ni vypálila Calmariel a v tu ránu zmizela ta. Že po pás v bahně vězí, uvědomili si ti, jež kouzlem zmateni byli, a na cestu původní navrátili se. Do ohňů nedívati se rozkaz vydal Cedron, však vedle sebe světlo bílé zahlédla Calmariel. Když ostatní plaménky barvy stejné obhlédla, že cestu jejich tvoří zjistila. Ohňům nevěřil však Cedron již a radši podle tyče řídil kroky své.

Tu za nohu Tylluan chytilo cosi najednou, až leknutím vykřikla. Potom z výšky objevila se hlava veliká a za ní zpoza kopečku v mlze vynořilo se tělo hadí okřídlené. Proti obludě hrozivé stáli hrdinové nyní a k bitvě schylovalo se. Zbraně své chystali si všichni, pak ale nůž od sebe odhodila Calmariel. Když tázala se Ethi, co činí, odpověděla stroze: „Neřeš.“ Tedy jí nevšímala si a po hadici šípy stříleti začala. Však šupinami kryto její tělo bylo, tak odlétaly tyto zpět. Mezitím na záda její vylezl Cedron a meč svůj do těla jejího zabodnouti chtěl. Potom vzduchem od Calmariel proletěla koule ohnivá a směrem k Cedronovi na hřbetu hadice mířila. Naštěstí jemu uhnouti podařilo se, však směrem tím kouzla sesílala Calmariel dále. Tak na zem spadnul Cedron nakonec. Na Calmariel zaútočila hadice teď. Rozevřela se tlama její a ránu bolestnou uštědřiti chystala se. Však na kouzelnici účinek žádný neměl útok její. Zapotácela se trochu jen, ale újmy žádné viděti nebylo kupodivu všech. Na slova valkýr vzpomněli si Tylluan a Ethi a pomocí lan hadici spoutati jim napadlo. Na provaz jeden kotvičku uvázaly a přes nestvůru ji přehoditi pokoušeli se, však bezvýsledně. Že na krku pytel hadice nese, povšimnul si Cedron a ostatní na to upozornil, neb napadlo jej, že v něm schovaný vítr je. Na vak tento tedy zaměřili se všichni. Že nezničitelný ale je, poznali brzy, tak v boji přímém pokračovali. Tělo její do sebe zaplésti zkoušeli nyní, neb věřili, že tak pouze hadici skolí. Jejich cílům nevěnovala se jen Calmariel a na pytel střely pálila stále. Místo ní do boje zapojiti Nelva chtěla se a vzlétnouti chystala se, by ostatním v zapletení příšery ze sfér vyšších pomohla. Mezitím na Calmariel zaútočila hadice opět, však zranění jisté utrpěla ta tentokrát. Potom na dalšího vedle kouzelnice vrhla se a před Calmariel přímo tím z jejího těla vytvořila se smyčka. I skrz ni do hlavy hadí blesků několik vypálila, směrem na ni pak zamířila tato. Že však smyčkou vlastní projíti musela, zauzlovalo se tělo její a v křečích obrovských na zem svalila se celá.

Zmítalo se tělo její ještě, však neškodná byla již. Zvedl se vítr mohutný při posledním vydechnutí jejím a do vzduchu vzletěla kočka v okamžik ten samý. I přes vír, jež nad tělem mrtvým točil se, do náruče Calmariel zpět dostala se. Poté utišilo se mírně hučení větru, nad nestvůrou objevila se dívka a družině pravila naléhavě: „Jsem bohyně bouří, blesku a hromu Morion. Přicházím, bych vám řekla, že záchrana větru posledním úkolem vaším nebyla. V ohrožení velkém jest bůh Daeg a pomoci vaší potřeba bude. Nuže, se mnou pojďte a u chrámu, z nějž vyšli jste, octneme se.“ I k ní přistoupili hrdinové a tu na místě původním stáli. Tam na ně čekali již všichni, jež pro oheň vydali se prve. Však na vyprávění zážitků nebyl čas, neb rozhodnouti bylo třeba, kdo na pomoc Daegovi vydá se. Úkol ten podstoupiti čtyři nejstatečnější měli. Těm slibovali bohové, že pro boj se Zernerbokem je samotné vylepší, by šanci nějakou měli. Jeden živel představovati každý z nich měl. Za oheň jíti Tenedor odhodlal se ihned a za zemi pak Mirathea. Silami větrnými bojovati Cedron uvolil se a po otálení dlouhém jako voda přidala se Calmariel. Tedy je přeměnili bohové a na loď, kde Daega trápil Zernerbok, seslali.

U stěžně umíral bůh slunce a nad ním tyčil se Zernerbok v pln síle. I na něj útočiti hrdinové započali, by jeho dílu zkáznému zabrániti mohli. Slitování žádného s nimi neměl bůh temný však a využíval plně moci své. Útokům jeho bránila se Calmariel jen, neb s ní stalo se cosi podivného opět. Rozumu svého jakoby neužívala vůbec, jen kouzla ohnivá do středu bitvy sesílala. Zernerbokovi neublížila mnoho síla tato, ale na ni doplatila dost Mirathea, neb ji oheň zasáhl přímo. Mezitím u chrámu rituál, jež bojovníkům pomoci měl, odbývali ostatní, tak do hrdinů na lodi vstupovala postupně energie jakási. Sílu její vyzkoušela Calmariel jako první a na Zernerboka ji v podobě ledu a vody seslala. Když to uzřeli ostatní, o čin tentýž pokusili se rovněž. Nápor tento nevydržel Zernerbok již, na zem mrtev skácel se a moc jeho zlomena byla.

Ke chrámu vrátila se pak skupina statečných a na obloze vyvstalo slunce po době dlouhé. Zachráněn byl tak svět. Spolu s hrdiny zde stáli nová bohyně větru Morion, bůh ohně Furthag, bohyně země Neyla a bůh vody Lluvan. K Cedronovi promluvila pak Morion: „Že v bojích přetěžkých osvědčil ses ty, být pomocníkem mým navrhuji ti.“ I svolil ochotně Cedron. Pokračoval Furthag: „Ty, Tenedore, udatný a statečný byl jsi a někoho takového potřeboval bych.“ „Rád stanu se pomocníkem boha ohně,“ souhlasil Tenedor. K Mirathee obrátila se Neyla: „Svoji sílu ukázala jsi ty mnohokrát, proto tě žádám, bys průvodkyní mou byla a mi ve všem pomáhala.“ Živel země s Neylou střežiti Mirathea chtěla, tak bohyni kývla. S návrhem svým neotálel Lluvan ani: „Pomocnici potřebuji já rovněž. Proto na tebe, Calmariel, obracím se, by jí stala ses a cestou mou kráčela.“ I k němu přidala se Calmariel. A aby zastoupeny byly stránky temnější rovněž, smrt a noc po Zernerbokovi převzala bohyně Misth. Potom k úkolům svým přistoupili všichni a v pořádku byl svět celý. Kdo ví, najde-li se někdo, kdo jej ovládnouti chtít bude.

Nahoru

Soutěž o nejlepší kostým

Jak jsme slibovali v pozvánce, proběhla letos první soutěž o nejlepší kostým. Až na jednu výjimku byli do dobového oblečeni všichni, takže opravdu bylo z čeho vybírat. Klání se nakonec konalo jen v jedné kategorii, zato však měla být ocena dvě první místa. Jelikož jsme byli obzvláště liberální, každý mohl určit dva kostýmy, které se mu líbily nejvíce, a hlasy se sečetly. První místo nakonec obsadil Edhel ve svém omšelém hraničářském odění a druhé Tylluan jako usměvavá šenkýřka.

Soutěž o nejlepší kostým
Soutěž o nejlepší kostým
Soutěž o nejlepší kostým zoom
Soutěž o nejlepší kostým
x - zavřít Další
Soutěž o nejlepší kostým
Výhra v soutěži o nejlepší kostým
Výhra v soutěži o nejlepší kostým zoom
Výhra v soutěži o nejlepší kostým
Předchozí x - zavřít

Nahoru

Pozvánka

Za dávných časů, za časů mýtů a legend byli antičtí bohové malicherní a krutí a stíhali lidstvo útrapami. Svět byl tehdy ještě mladý a neprobádaný, mnoho tvorů se po něm procházelo beze jména, kde nyní ční hory, byla hluboká jezera a historie se ještě nezačala zapisovat.

slyšte synové země, dcery lesů i otcové z kamene

Ať ovládáš pružný luk, hbitý meč či jsi strážcem tajemství magických, ať už se výškou podobáš titánům nebo dosahuješ mužům sotva do pasu, předstup, neboť jsi byl v těchto těžkých časech vyvolen, abys byl hrdinou.

Místo a čas:

Jak je naším dobrým zvykem, i letos bude Silvestr na přelomu měsíců Ziměna a Mrazna, neboli prosince a ledna. Už se stává tradicí, že akce bude dvoudenní a hrát se opět bude jen večer a přes noc 31. 12. Zahájení se jako obvykle koná již v úterý 30. a čas do započetí hraní (úterní večer, noc a středeční dopoledne) bude vyplněno volnou zábavou s ostatními hráči, kostkováním, konzultováním postav, doplňkovým herním programem, soutěžemi… Akce letos končí ve čtvrtek 1. po dokončení úklidu.
Protože místo se v minulých ročnících osvědčilo, i letos se hraje v Jankovících v domě čp. 185, tedy doma u Neteře - Finderiel. Stále je to předposlední stavení na konci vesnice, poblíž je hluboký les, vysoké kopce, mělký rybník a široká autobusová točna vhodná k odstavení automobilů. Také se na místě nachází klid a příjemná absence mobilního signálu většiny společností (T-Mobil je myslím na 2. schodu, O2 na kopci nebo v sousední zahradě:). Pro romantičtější atmosféru se místo topení využívá krb, pro zahřání kočky.

Co s sebou:

Ze všeho nejdůležitější je stále dobrá nálada a hlavně solidní výdrž (a tedy i podpůrné prostředky). Ukázalo se, že vhodnými jsou i psací potřeby s papírem, sem tam nějaká ta kostka, spacák s karimatkou (kdo si libuje v luxusu, tomu přijde vhod i deka navíc nebo polštářek, jenž se dá upotřebit i jako munice při případné přestřelce) a ani drobná znalost (pravidel) DrD není k zahození. K této klasické sestavě letos přibude i malý poplatek za dřevo a Kofolu (připravte si drobné).

Atmosféra:

Kostýmová tři-čtvrtě-či-více-povinnost stále platí, pokud stále ještě nevíte, jak si historický, fantasácky nebo jinak dobový (starověk až novověk) kostým vytvořit (kdo to bude tvrdit, tomu nevěřím), ať se zeptá maminky nebo svého PJe. S tímto je letos spojená soutěž o nejlepší kostým (včetně doplňků), která bude probíhat (nejméně) ve dvou kategoriích: Nejlepší kostým a Kostým nejvíce odpovídající postavě, za níž hraji. Ceny nejsou zajištěny:) Vítány jsou jako obvykle i další více či méně praktické propriety; chladné zbraně, historické nádobí, šperháky a paklíče, hudební nástroje (zvláště pokud na ně zahrajete), svaté relikvie, husitské bojové vozy…

Strava:

I letos se opět přivalí soudek Kofoly, ačkoli menší než posledně. Oblíbený Grgul a nějaká dobrota ze Strnadanova věhlasného kotlíku jsou v jednání, jelikož však má Strnadan na krku dalšího strávníka, bude letošním startovným i trocha něčeho dobrého pro ostatní. Vítáno je i zbylé či čerstvé cukroví, perníčky, chlebíčky a tak dále. Pokud máte solidní zásobu dobrého čaje nebo potřebu z nějakého důvodu pít po nocích kafé, přineste je s sebou, určitě vám za to někdo další z hráčů poděkuje. Jak již jistě víte, alkohol se na našem Silvestru nevede.

Pravidla:

Jako každý rok, i tentokrát se hraje podle pravidel DrDo verze 1.6 s postavami na 6-7 úrovni (můžete si pro to třeba hodit mincí). Nepoužívejte nepravidlové rasy, povolání ani zviřátka, magické předměty nebo zbraně, mimo těch od Vašeho povolaní, avšak PJové jsou připraveni udělit výjimky! Pokud to shledáme důležitým, přidělíme peníze na místě. Dovednosti svým postavám vypracovávat nemusíte (ačkoli za ně třeba budete pochváleni), v případě nutnosti budeme vycházet z toho, co postava (podle slov hráčových:) už prožila. Na co tedy stále klademe důraz, je roleplaing (pokud opět nevíce, oč kráčí, platí stejná rada jako při tvorbě kostýmu), pokud možno nejen během klábosení s ostatními, ale i během bitek a krizových situací. Samozřejmě si můžete postavy poctivě nakostkovat a vypiplat už doma, nejlépe i s drobným popisem minulého života, a předložit je pouze ke schválení. Počet družin a tedy i PJů je zatím záhadou, jelikož záhadou zůstává i počet hráčů, zatím však můžete zaručeně počítat s dvojkou starých mazáků všemi mastmi mazanými, PJi Thingolem a Edhelem, známými v této souvislosti též jako PJové Jackyll a Hyde.

Výjimky k pravidlům:

Válečník: Může mít u jedné zbraně přesnost zbraně +1 (případná sehranost se probere na místě)
Hraničář: Má mimosmyslovou schopnost podle poctivého hodu. Pokud chce, může mít psa (také podle poctivého hodu). Druid může mít hůl a chodec chodecký meč
Alchymista: Před začátkem má magenergii odpovídající jeho úrovni, navíc polovinu magenergie z úrovně minulé a surovin tolik jako magů. Do začátku má měsíc času, během nějž si může vyrobit, co uzná za vhodné. Případná nevyužitá magenergie z předchozí úrovně na začátku hraní propadá (je doma v bezpečí). (Množství alchymistovy magenerie a surovin je samozřejmě omezeno také kapacitou jeho truhly.)
Kouzelník: Má povolena všechna kouzla z PPZ a PPP, může mít 1 jednoduché kouzlo z PPE. Může mít přítele dle vlastního výběru
Zloděj: Může mít zlodějské náčiní. Lupič může mít klíč.
Všichni: Jelikož se letošní dobrodružství odehrává v dobách v pravdě mýtických, je záhodno, aby každá postava byla skutečně schopným hrdinou. Proto berte jako povinnost vybrat své postavě nějakou opravdu zvláštní schopnost či dovednosti, kterou Vám neposkytují pravidla a budete v ní vynikat. Svou představu zmiňte v přihlášce a PJové ji zváží a snad i vyhoví. (Neomezujte se na to, co najdete v pravidlech, můžete se inspirovat třeba nějakou mytologií, pohádkami nebo filmem. Netřeba snad zmiňovat, že za tuto drobnou výhodu bude nějaká jiná schopnost lehce omezena. Nejdůležitější však je, aby pro Vás byla Vaše postava pohodlná, takže se pokusíme najít vhodný kompromis.)

Svou účast

či neúčast potvrďte spolu s uvedením základních údajů o Vaší postavě (rasa, povolání, zvláštní schopnost) co nejdříve, nejpozději však do 23.12. na uvedeném mailu, aby byl čas projít Vaše žádosti, spočítat hráče, rozvrhnou jídlo a tak dále. Pokud Vás napadá někdo, kdo by se také mohl zúčastnit a byl opomenut, oznamte to na stejném mailu s adresou dotyčného a pravděpodobně mu pozvánku pošleme.

Veškeré informace

budou k dostání na kontaktním mailu nebo se můžete ptát ve fóru na stránkách Lovců Veverek..

Dark Kult of Sun
Thingol, Edhel
Nahoru

Kraj kolem Daegova chrámu

Kraj kolem Daegova chrámu
Kraj kolem Daegova chrámu
Kraj kolem Daegova chrámu zoom
Kraj kolem Daegova chrámu
x - zavřít

Nahoru


84153