Kroniky

Lovci Veverek - Silvestry - Úsvitcony - Tangroby - Ostatní

Silvestry

2002 - Prokletý Gošum - 2003 - Carambal - 2004 - Brentrilad - 2005 - Blaidd a Unesená sestra - 2006 - Z pohádky do pohádky - 2007 - 16:58 - 2008 - O Slunovratu - 2009 - Zápisky o válce Adwerské - 2010 - Patnáct jich sednulo na rakev - 2011 - Stahují se mračna - 2012 - Vraždy v Podhvozdné
2013 - Hvězda nad Waelhamem - 2014 - Comedia dell'arte - 2015 - Nová naděje - 2016 - Svitky Bruce Partingtona - 2017 - Soumrak bohů -NOVÉ

Silvestr 2010 - Patnáct jich sednulo na rakev

Úvod - Zápis Edhelovy družiny - Pozvánka - Mapa a přílohy

Perličky z dobrodružství
Galerie fotografií

Úvod

Je zajímavé, že si celý rok nikdo nevšiml, že tu visel úvod z předchozího ročníku povídající 14 hračích a podobně:) Protože je to tedy už více než rok, co se tento Silvestr konal, bude obtížně si vzpomenout na nějaký úvod. Lidí bylo příjemné množství, většinou samé staré známé tváře, ačkoli i tentokrát jsme získali nový přírůstek. Samozřejmě nechyběl guláš ani Kofola. Vzpomínám, že PJové byli lehce zaskočení netypickým výběrem postav, ale nakonec se vše vydařilo a všichni se bavili... I přestože každá družina očividně hrála úplně jiné dobrodružství:) To zase PJové dostali jednou nápad, že by bylo zajímavé, kdyby si jedno dobrodružství mohly družiny záhrát z různých úhlů pohledu, a tak zatímco jedna družina musela vyřešit, jak ukrást kouzelnou korunu, aby se její ostrov nepotopil, druhá musela chytit zloděje a vrátit kouzelnou korunu, aby se nepotopil její ostrov. A do toho samozřejmě moře, ostrovy, rychlé lodě, nemrtví, mořské panny, piráti... protože s piráty je všechno lepší!

Tento rok se hraní zúčastnili:
PJ Thingol
Ahmed - elf chodec (Vendy)
Ashara - elfka čarodějka (Aglaja)
Emil - člověk lupič (Zerafel)
Erla Steindhórsdóttir - elfka lupička (Finderiel)
Inara - elfka druidka (Barča)
PJ Edhel
Derea Vir Gedren – barbarka sicco (Šedák)
Felix – člověk čaroděj (Andúne)
Kampus Hypo – trpasličí druid (Samanta)
Tylluan – hobitka lupička

Nahoru

Zápis Edhelovy družiny aneb Stařeček Campus vypravujú

Tož poslúchajte, děcka, nebudu vám to opakovat, tož dávajte pozor. Přihodilo sa to tehdá v devadesátém třetím, to vašim tatúm ještě teklo mléko po fúsiskoch. To byl dobrý rok, tehdá bylo hafo skřetů a takú silnú medovinu sme neuvařili už deset let. Vzpomínám si, jak sme se strécem Donarú zapíjali narození jeho syna a oni sa ožrali tolik, že si mysleli, že mají trojčata. Dyž sme jich pak vedli dom, začali křičat, že sa ide na skřety, a už utěkali do jeskyní, tož my honem za nima. Deset jich pobili, ostatní utěkali pryč ledva jich zmerčili, a oni pak popadli jedného takého přizabitého a že prý je to jejich roba, kterú skřeti unesli. No my jim hned domlúvali, že robu mají doma s děckem a ať sa na ňho podívajú. Oni sa na teho skřeta podívali, chvilu na ňho čučeli a pak zařvali: „Gde máš prsiska, stará?!“ A že ju doma seřežú za takú ostudu...

Ale stařečku, slíbili ste nám povídání o moři a pirátoch, toto ste nám už povídali.

Tož to víš, cérečko, moja pamět už není taková jako tehdá. To sme bývali v jednom přístavisku s takovú družinú. Byli v ní takový pěkný šohaj, mladý, fúsiska jenom po pás, trochu sa vyznail v čarování. Felix jim říkali.

Felix?! Ten pirát?!

Tož baže. Ale nepřerušuj mňa... Gde sme to byli... V tej družině pak byli taková děvčica, uměli to s kušú a porád sa negde plížila. Derea se jmenovali, ale všici jim říkali paní admirálová, protože nosili takú fajnovú uniformu. A pak s nama ještě chodili taková hobití cérečka Tylluan, vychlámaná a ukecaná jak všici hobiti, a ve vodě byli jako ryba ve vodě. Tož tehdá si nás zavolali představený teho jejich řádu, že jim někdo ukradl tu jejich korunu. Ale kúzelnú, ne takú správnú bitevní korunu, jakú mají naš král. Tu nám taky jednú ukradli, eště dyž sem byl malý jako vy, strýc Dvarnasú mi to vyprávěli. To sa tehdá tři tací elfí ogaři vplížili až do teho sálu, jak bývá trůn, zebrali korunu a utěkali pryč. Tož trpaslíci honem za něma, ale ti elfové utěkali do lesa a hore na strom. Tož stréc povídali, že vzali fagule a ten strom zapálili...

Ale stařečku, povídajte nám o tych pirátoch. O elfoch nám povídali pan učitel.

No vidíš, ta moja paměť, já už sa ani nepamatuju, co povídám... Tož, gde sem to byl... Tož v té naší družině byli...

To už jste povídali. Říkali ste nám, jak ukradli tu korunu...

No baže korunu! Tu nám jednou, děcka, zebrali tři elfí ogaři, to bylo eště...

Ale né! Tu kúzelnú korunu na tém ostrově.

No vidíš, ta moja paměť, já už sa ani nepamatuju, co povídám... Tož gde sem to byl... Tož zebrali jim tu kúzelnú korunu a ten představený povídali, že to moseli být ti ogaři z teho druhého strova, z té Velké Země, a že gdyž tu jejich korunu hnedka nevrátijú, tak se celý ten jejich ostrov, teda ten náš, gde sme bydleli, ta Bázova země, že prý sa ta celá potopí. To si ani, děcka, neumíte představit, co takové potopení ostrova je. To je jako gdyž chčije tolik, že vám teče do jeskyní a furt chčije a chčije... Jako tehdá v prvním roce, co kralovali naši mladý král. To už sme tehdá mysleli, že sa sami utopíme v našich postelích. Moji tetička tehdá dostali takú rýmu, že sa jim vúbec nedalo rozumět...

Stařečku, ostrov...

No, baže, ostrov že by sa jim potopil. Tož že prý ať si v přístavisku zebereme nejakú loď a honem na tu Velkú zem a tu jejich proklatú korunu přineseme, že prý to pan guvernér platijú. Tož ale gdyž sme došli do přístaviska, povídali ti, co jim tam ty jejich lodě hlídali, že prý sú všecky lodě rozbité, všecky až na tu jednu, na teho nejakého Malého fógla, a jeho kapitán prý sedijú v hospodě. K temu nás nemoseli dvakrát pobízet, však sme byli v hospodě naposledy večer. Kapitána sme tam našli, byli to takový pěkný šohaj, na pohled zkušený a mazaný. A sedělo tam s nima takové veliké chlupaté hovado, enom to vrčelo a že prý je to kroll. Kroll može být fúsaté, ale toto bylo moc, já už krolly předtím viděl, však sme s nima jednú válčili, gdyž sem byl mladé. To sme jednú s tvojima dědouškem šli sami dva proti pěti takovým mladým krollům, co měli takové palice veliké jako my a...

Ale stařečku, zase ste sa zapovídali, povídajte nám, jak ste pluli pro tu korunu.

Tož pluli sme, baže. Ale to víte, děcka, taková loď, to není nic pro správného trpaslíka, všude samé dřevo a nigde žádný kameň. A ten větr porád, to nebylo nic dobrého pro moje reuma a bolavé klúby. A však jako keby teho bylo málo, zakřičali najednú ti hen hore na tem slúpu, že prý je v moři nejaká vodní frajárka. Všeci z posádky sa hned nahrnuli k zábradlí a byl to pěkný pohled, jeden švarný šohaj vedle druhého. Ale taková vodní frajárka to není žádná pořádná roba, chudší to je jak elfí děcko, žádné fúsiska to nemá, nahaté to je, místo hnátú to má ocas jako ryba a chlapi z teho blbnú. Tož a ti naši Felix, jak ju uviděli, že prý to je jejich stará, která sa utopila, a už za ňú skákali do tej vody. My na nich volali, ať sa vrátijú, že jejich roba to není, ale to už ju drželi v náručí a ona jich okusovala. Tož pustila jich, dyž po ní Derea s Tylluan začali střílat, ale ten náš Felix z teho byli zblblé ještě půl dňa. To dyž taková vodní frajárka někeho zblbne, to je jako ty lesní ženky. Porád to enom tancuje a dyž na to chlap čučí, aj by šel s nima a rozumné řeči s ním není. Já jich také jednú potkal v mojem hvozdu. Na takém palúku sa tam nakrúcali celé nahaté s pár šohajama, tož sem vzal čagan a že tu holotu z mojeho lesa vyženu, ale ti šohajové s gaťama dúle z nich byli tak očarované, že...

Tož ,stařečku! Však tu sú eště malé děcka!

Však sa musí naučit, jak s takú holotú zacházet!

Ale stařečku, povídajte, jak ste dopluli k té Velké zemi. O lesních ženkách jim možete vyprávět, jak budú děcka větší.

No tož dobře, jak myslíš... Ti naši švarný kapitán povídali, že prý znajú nejakú tajnú pěšinu k tomu domu těch ogarú, co tu korunu ukradli, tož že nás u ní vysadijú. No ale dyž jsme k té džungli došli, ozvalo sa z tama: „Ruky hore!“ Tož my ty ruky zvedli, ale ono zas: „Ruky hore!“ A ono to bylo takové blbé ukecané fógl. Tož sme nechali fógla fóglem a šli po té pěšině, ale aby teho nebylo málo, potkali sme tam lidožrúty. Ono sa teda říká lidožrút, ale žere to všecko, aji trpaslíky, tož protože jich bylo jak much, tak sme před nima utěkali a takhle jsem naposled utěkal ještě jako mladé, dyž sme eště se strýcem Gradú a jedným takým zaklínačom po haluzi vlezli do hnízda dračí mamě. To sme si nejdřív mysleli, že sme našli nejaké malé druh draka, tož sme jich pár pobili, ale dyž pak přišla ta rozlobená mama, vzali sme hnáty na ramena. Teho zaklínača teda zežrala hned, ale my utěkali...

Stařečku... o drakovi už ste nám přece vyprávěli minulý týden. Jak to bylo na tem ostrově?

No vidíš, ta moja paměť, já už si ani nepamatuju, co povídám... Tož na tem ostrově v té naší družině byli takový...

Na tem ostrově s těma lidožrútama, stařečku!

Tož baže, s lidožrútama, ale to se enom říká lidožrút, ale ono to žere všecko, aji trpaslíky...

To už ste, stařečku povídali, povídajte, jak to bylo po tem, co ste jim utekli.

Tož do té dědiny sme tam pak došli, jak tam bylo to přístavisko a barák tych ogarú, co tu korunu ukradli. Tož sme jim zabušili na vrata, ať nám tu korunu vrátijú, ale oni že sa s nama bavit nebudú. Ale my že pryč nepudem, dokavaď s náma nebudú mluvit, tož došli ten ogar, co jim tam velel, ale ani frňák ze dveří nevystrčili, a povídali, že tu korunu tam nemají, že prý ju vezú na dúležité místo a že dyž sa tam nedoveze, tak se nepotopí hen ten ostrov, ze kterého sme vypluli, ale všecky ty ostrovy tady v okolí a víc že sa s náma nebudú bavit a namířili na mňa kušú. No tož já strach neměl, ale ti Derea s Felixom, jak byli slušně vychovaní, měli starost a úctu ke starému člověku, tak povídali, že raději zase půjdeme. Tož to víte, děcka, to nemuseli, na mňa už mířilo kušú takových ogarú. Jednú na mňa dokonce mířili balistú, to bylo dyž sme chytali tych lúpežníkú okolo Tarského valu. To ti lúpežníci negde ulúpili balistú, a dyž sme na nich došli, jeden za ňu skočil, namířil na mňa a střelil, ale to sem byl eště mladé a hbité, tož sem uskočil a on tym šípom trefil koňa, co stál za mnú. Tož děcka, to sa tak rozprsklo!

Stařečku, o pirátoch nám povídajte, jak to dopadlo s tyma ogarama, co tu korunu ukradli?

No, dyž sme nepochodili po do dobrém, šli sme teda jako každý správný dobrodrúh do hospody a vymýšlali tam, co dál. Nakonec sa Derea rozhodli, že do teho jejich baráku v noci vlezú a zjistijú, kam tu korunu vezú. Aby jim to šlo líp, eště jich Felix očarovali tak, že jich nebylo vidět, a my že na ňu počkáme v té držungli za tým barákom. No ani jim to netrvalo moc dlúho a doběhli celí očúzaní, že už vijú, kam tu korunu vezú, a že mosíme utěkat, protože za nima běžijú všici ti ogaři. Tož sme zase utěkali, jako za mlada, to sem utěkal klidně i třikrát za den. Jednú sme dokonce utěkali celý den porád z míta na místo. To sme naháňali jednu takú bandu skřetú, co sa porád negde schovávali a nechtěli s nama bojovat jako chlapi, tož sme sa dokonce rozdělili, aby jim stéc Jaretú nadběhli...

Ale to nebylo takto v noci a v džungli, povídajte, jak ste utěkali před tyma, co vám zebrali tu korunu.

Tož tym sme utekli, protože já sa v džunglách vyznám, tož sem tu našu družinu provedl až na břeh, gde už nás čekal člun z té naší lodě. Tož sme sa celí zdraví vrátili na tu našu loď a Derea nám povídali, že prý mosíme plút na ten otsrov té proklaté Nežné Maruš. To byl taký ten ostrov, z kama sa nikdo nikdy nevrátil a říkalo sa, že tam strašijú strašidla. My sa teho samozřejmě nebáli a ti naši kapitán taky ne, to byli odvážné chlap, tož sme vypluli. Ale protože v tych vodách kolem bylo hafo potvor, tož nás v noci přepadl taký velikánský mořský had. Ale děcka, to není takové had, jakého potkáte negde v lese nebo ve skalách, to je veliké jako barák. To je takové vodní drak, akorát to neplive oheň, ale loď to roztšíská, dyž sa temu zachce. Tož to byl boj! Málem nám ta obluda polámala ty slúpy, co na nich bývají plachty. Já vzal tu svoju palicu, že to majznu po lebeni, Derea s Tylluan po tem střílali ze svých kuší a Felix to nejak zaklínali. Ale ta potvora jak byla rozzuřená, tak temu našemu kapitánovi uhryzla nohu. Tož to už sa to chlupaté krollí hovado naštvalo, vzalo balistu a ustřelilo té obludě hlavu. Tož to dá rozum, že bez hlavy už to nepřežila, tož sa zase potopila do vody. Já hned šel k temu našemu kapitánovi, že mu pomožu, protože sa vyznám v léčení, ale on sa tvářil, že to nic není, a chtěl jenom hlt gořalky. Tož taký to byl chlap. Takového sem potkal enom jednú, takový rytíř celý v černém, a v súboji mu usekli paprču, tož on povídá, že prý to je enom povrchové zranění, a bil sa dál. Tož mu usekli druhú paprču a on, že prý škrábnutí, a furt chtěl bojovat i dyž už neměl jak držat meč...

Tož stařečku, to zase povídáte neco jiného, povídajte, jak to bylo na tem prokletém ostrově.

Tož k temu ostrovu sme dopluli ráno, byl celé takové černé a kúřilo sa tam z nejaké té sopky, co na něm byla. Ti naši kapitán, to už měli dřevěnú hnátu a tvářili sa, že jim to nevadí, tam vybrali jednu takú zátoku, že v ní zakotvíme, ale dyž sme do ní připluli, bylo to tam pod vodú samý šutr a zrádný prúd a také nebezpečné to tam bylo, že ani taký zkušení kapitán jako ti naši z tama nemohli vykormidlovat, tož sme na ty šutre najeli a ta naša loď sa na nich polámala a potopila. My sa všici zachránili a dostali na tu pláž, ale co sa stalo s týma našima kapitánem a tým krollím hovadem a posádkú, to už sme sa nedozvěděli. Tož sme sa zebrali a šli do té džungle po nejaké cestě, co tam byla, najít ty ogary, co nám tu korunu ukradli. Tož a tehdy sme tam potkali tych pirátú. Piráti to sú neco jako lúpežníci, akorát plujú po moři na loďách a mívajú takové dřevěné hnáty, háky místo paprče mívajú třeba železný hák, přes oko to má pásku a mívají takových tych ukecaných fóglů. Tož a tito piráti už před nama pobili tych ogarú a měli teď tu našu kúzelnú korunu. Ti jejich primáš, takoví šohaj celí v černém, co si nechali říkat Černé Sam, tož ti povídali, že ta koruna je prý klíč k nejakému pokladu tu na tem ostrově a že prý nám ju klidně dajú, jen co si ten poklad odemknú. Také povídali, že prý tu mají svoju loď a že dyž prý sa s nima s dáme dohromady, tož že nás na té jejich lodi i nekam odvezú. Tož to vypadalo dobře, akorát zrovna v té chvíli sa tam objevil taký duch. Ale to nebyl obyčejný duch, jakého možete potkat negde v jeskyňách. Já už potkal hafo duchů, jednú sme šli s takú družinú pobít jedného nekroša a to víte, dyž se ide na nekroša, tož to s sebú mosíte mít nejakú tu posvecenú vodu, tož sme si pro jistotu vzali celú bečku a nechali si ju od jedneho kněza posvetit. A dyž sme pak došli do teho jeho dúpěte, vyskočil tam na nás taký veliký duch krolla, tož sme vzali tu bečku a lili to na nňho šufánek po šufánku...

Stařečku, ale jak to bylo s tým duchem a s tema pirátama?

Tož tam sme žádnú posvecenú vodu neměli, tož to byl malér. On sa totiž každý duch nedá normálně ubít a zrovna tito byli nejací tací, co se nedali ubít skoro vúbec. Já do nňo mlátil čaganem, ale teho si vúbec nevšímal, a dokonce ani Felixovo zaklínání s ním nic nedělalo. Tož ale naštěstí byla mezi tyma pirátama taká elfí cérka s takým kúzelným kopím, tož ta ho nakonec s našú pomocú ubila. Ale než sme vydechli, už sa tam takých duchů hrnulo celé regiment, tož sme vzali hnáty na ramena a zase utěkali. Ti Černý Sam povídali, že si myslijú, že ti duchové hlídajú ten jejich poklad, tož že dyž ho odemkneme, tož že by ti duchové měli zmizat. Tož sme utěkali za nima přes nejaké ty mostky, které za nama Derea schazovali, aby za nama ti duchové nemohli, ale nekteři ti piráti nebyli tací rychlí, tož jich ti duchové potrhali. Dokonca chytli aji teho piráta, co nesl v pytlu tu korunu, ale ta naša Tylluan, jak byla hbitá, ju chytla a nesla dál. Tož sme doběhli k takové stěně celé pokreslené takýma rytinama a symbolama. Takovú podobnú, jak to bývá u našich měst, ale ne takú peknú. Takovú opravdu peknú sem jednú viděl u teho trpasličího města hen v tem Ruthanile. To sú také veliké vrata celé z kameňa s tým kováním ze stříbra a sú na nich vyryté runy a obrazy ze starých bitev a celé je to vyvedené takú zvláštní barvú, která sa rozžně, gdyž sa poví kúzelné slovo a...

Tož stařečku, nenapínajte nás! Jak to dopadlo s tyma duchama? Odemnuli ste ten začarovaný poklad?

Tož húby poklad! Ta naša Tylluan si teda nejdřív tu korunu zkusila, jestli jí to sedí na hlavu, dyž sme tym duchom trochu víc utekli, a dyž ju pak strčila do té stěny celé se to roztočilo a všecko sa tam začalo třást. Ti duchové utekli a tož dyž to třesení nepřestávalo, tož sme řekli, že bude lepší, dyž sa vezmeme hnáty na ramena taky. Ti pirátská cérečka povídali, ať utěkáme s nima k té jejich lodi, no ale dyž sme za nima utěkali, vyběhli sme na také útesisko a pod nama taká hlúbka a tam dúle to rozbúřené moře a tož toto vúbec není nic pro správného trpaslíka! To je taká hlúpost jako lozit na věž. Tož ale co sme měli dělat, ostrov sa celý třásl a porád tam byli ti duchové a všici ti piráti už poskákali do vody a plavali k té jejich lodi, co tam kúsek kotvila, tož sem skočil taky. A byl to dlúhý skok. Tož ale protože su odvážný trpaslík, tak sa mi nic nestalo a taky sem vyšplhal na tu jejich loď. A dyž sme sa z tama pak podívali na ten ostrov, tož sme viděli, jak sa celý potápí, aji ten náš ostrov aji ta Velká zem sa taky potopili, a tam mezi nima sa vynořil celý nový velikánský ostrov...

Tož ale stařečku, toto si už vymýšláte!

No tož to si nevymýšlám! Celý nový ostrov i se stromama a barákama negde na něm mosela být ta zdechlina teho mořského hada, co sme pobili.

Tož stařečku, přece sa jen tak negde nevynoří celý ostrov, to je hlúpost.

Tož hlúpost?! Tož to teda bylo naposledy, co sem vám neco takého vyprávěl! Že prý hlúpost! Já tam náhodú byl a všecko to viděl...

Za stařečka Campuse zapsal PJ Edhel

Nahoru

Pozvánka

Bassově zemi dominují kopce a hory, které jsou pokryty hustým, nepropustným porostem deštného pralesa s úzkými hlubokými údolími, mezi kterými se třpytí vody úchvatných a vysokých vodopádů a termálních pramenů. Ostrov je pravým rájem pro milovníky exotických květin. Najdou se zde rozličné druhy palem, oleandrů, ibišků, ale i překrásné magnólie.

Spanilá krasavice i statný hrdino!

Ať už se oháníš ostrým mečem, hbitým lukem či magickými blesky, ať jsi z rodu hobitů, trpaslíků, statných krollů, plemene lidského či vznešený elf, pojď se s námi procházet po zlatých plážích a odpočívat ve stínu palem v teplých exotických krajích.

Místo a čas:

I letos se silvestrovské hraní bude odehrávat v domě Netím a Tetím, čili v předposledním domku dědiny Jankovice (č.p. 185). Je tam sice slabé dopravní spojení, za to tam však není téměř žádný mobilní signál. Čeho je v okolí dost, jsou hluboké hvozdy, pravděpodobně i hluboké závěje a k tomu jako bonus zamrzlý rybník a autobusová točna, na které se můžeme točit až do rána.
Jak už je pár let zvykem, i tentokrát se bude hrát v noci z posledního Ziměna na prvního Mrazna, tedy 31.12.-1.1., ale protože je spousta lidí, kteří by se chtěli potkat a na hraní čas či náladu nemají, už od brzkého odpoledne 30.12. se na místě koná beforparty. Celá akce oficiálně skončí 1.1., až se všechno uklidí a vypotácí se poslední ospalý PJ.

Co s sebou:

Léta praxe a zkušeností dokázala, že nejdůležitější výbavou je nadšení a výdrž. Hodí se samozřejmě i nějaké tužky a papíry, sem tam kostky a pravidla a samozřejmě vaše oblíbené spací potřeby (karimatka, spacák, polštářek, duchna…). Od loňska také vybíráme drobný poplatek na dřevo, který bude třeba přičíst ke stravnému.

Atmosféra:

Kostýmová zcela dobrovolná téměř povinnost se již stala téměř tradicí, proto můžete-li, přijďte v kostýmu středověkém, fantasáckém nebo jinak odpovídajícím celkové atmosféře. Pokud ani po těch letech nevíte, jak takový kostým vypadá nebo jak ho vyrobit, zeptejte se opět své maminky nebo PJe (v nejhorším si vezmete použitý oděv z chození za Mikuláše). Součástí každého dobrého kostýmu jsou i všemožné rekvizity od zbraní, zlodějských šperháků, hraničářské špíny, po dobové nádobí a hudební nástroje. Obzvláště oceníme ty, kteří se budou snažit navodit atmosféru tropických moří a ostrovů, na nichž se letos dobrodružství bude odehrávat (hudební vystoupení s ukulele, květinové věnce, hawaiské tanečnice…)

Strava:

Letos ještě zajištěna není, je však v procesu plánování. Není jisté, zda se opět dočkáme nějakých pochutin ze Strnadanova kotlíku nebo věhlasného Grgulu, jistě však nějaké jídlo bude. Očekávejte, že se vám možná s předstihem PJstvo ozve, zda byste něco nepřichystali. Veškeré cukroví, jedno či vícehubky, chlebíčky i jakékoliv jiné pochutiny vržené v plén z vlastní iniciativy budou jen uvítány. Protože je také potřeba něco pít, můžete přinést i čaje či kafé, jimiž můžete ovlažit své spoludružiníky. Bečka Kofoly je také v jednání. Ačkoliv už je snad veškeré stálé hráčstvo plnoleté, Silvestr i nadále zůstává hlavně nealkoholickou akcí, což znamená, že vám žádný alkohol nalévat nebudeme, samozřejmě vám ale nemůžeme bránit, abyste si přinesli pár kapek pro svou potřebu. (Zato vám můžeme bránit v příští účasti, pokud se ztřískáte jak trpaslíci v putyce.) Jelikož se letos dobrodružství odehrává v tropických krajích, vítáno bude veškeré tropické ovoce a možná dojde i na exotické míchané nápoje. Samozřejmě za Kofolu a možný Grgul se bude vybírat drobný poplatek, který by ani s příplatkem za dřevo neměl čnít vysoko nad stovku (ti, kdo vypomožou s přípravou jídla nebo například při dřevní brigádě, mohou být zvýhodněni).

Pravidla:

Hrát se i tentokrát bude podle pravidel DrDo verze 1.6 s postavami na 6. úrovni. Nepovolují se žádné rasy, povolání, zvěř, kouzla, magické zbraně či propriety (mimo těch od vašeho povolání), které nejsou v pravidlech. Dovednosti sice mít vypracované nemusíte, ale je dobré vědět, co vaše postava umí či neumí. Samozřejmě než na znalost pravidel bude kladen větší důraz na roleplaing (kdo tento termín stále nezná, ať se řídí pokyny při tvorbě kostýmu, avšak je si vědom rizika újmy na zdraví od svého PJe), a to samozřejmě nejen při jednání či hospodské pitce, ale i v soubojích, romantických či vypjatých situacích. Je možné, že věrohodně prolévané slzy a bravurně zahraná resuscitace utonulého mohou mít lepší účinek než hraničářská léčivá magie. Své postavy si samozřejmě můžete nakostkovat už doma, což urychlí začátek, nováčkům i ostatním PJstvo vypomůže na místě před začátkem. Na PJovskou stolici letos usedne ostřílená a otrlá dvojka známá z veselých scének i příběhů od táborových ohňů, PJové Thingol a Edhel. Jsou to PJové neúplatní a nezkorumpovatelní, avšak za chutný příplatek za kvalitnější služby jsou ochotní problém znovu zvážit.

Výjimky k pravidlům:

Válečník: Může mít u jedné zbraně přesnost zbraně +1.
Hraničář: Má mimosmyslovou schopnost podle poctivého hodu. Může mít psa (také podle poctivého hodu). Druid může mít hůl a chodec chodecký meč
Alchymista: Před začátkem má magenergii odpovídající jeho úrovni, navíc polovinu magenergie z úrovně minulé a surovin tolik jako magů. Do začátku má týden času, během nějž si může vyrobit, co uzná za vhodné. Případná nevyužitá magenergie z předchozí úrovně na začátku hraní propadá (je doma v bezpečí). (Množství alchymistovy magenerie a surovin je samozřejmě omezeno také kapacitou jeho truhly.)
Kouzelník: Má povolena všechna kouzla z PPZ (minimálně 4) a PPP, může mít 1 jednoduché kouzlo z PPE. Může mít přítele dle vlastního výběru.
Zloděj: Může mít zlodějské náčiní. Lupič může mít klíč.
Všichni: Vybavení nemagické podstaty je povoleno téměř jakékoliv, avšak v rozumné míře, nepočítejte s tím, že vám celé dobrodružství bude někdo tahat kufr plný převleků nebo alchymistických zařízení. Každá postava může kromě vybavení navíc mít do začátku 3k6 zlaťáků, 1k10 stříbrňáků a 1k10 měďáků.

Svou účast

Potvrzujte nejpozději do 23.12. spolu s vypsáním základních údajů o vaší postavě (povolání, rasa a vše ostatní, co budete chtít PJům dopředu říct). Přihlášky posílejte na uvedený mail co nejdříve, abychom věděli, kolik nás vlastně bude a mohli násobit počty potravin i potvor. Pokud víte o někom, kdo by se možná také chtěl zúčastnit a my na něj zapomněli, dejte nám to také vědět na uvedený mail nebo do Lovcoveveráckého fóra.

Veškeré informace

vám rádi poskytneme na uvedeném mailu nebo ve fóru na stránkách Lovců Veverek.

Dark Kult of Sun
Thingol, Edhel
Nahoru

Mapa a přílohy

Vzdálené ostrovy
Vzdálené ostrovy
Vzdálené ostrovy zoom
Vzdálené ostrovy
x - zavřít Další
Port Abersfield
Port Abersfield
Port Galveston
Port Galveston
Čarodějka z Amesbury
Čarodějka z Amesbury
Čarodějka z Amesbury zoom
Čarodějka z Amesbury
Předchozí x - zavřít Další
Malý Jestřáb
Malý Jestřáb
Kouzelná koruna
Kouzelná koruna
Kouzelná koruna zoom
Kouzelná koruna
Předchozí x - zavřít
Patnáct jich sednulo na rakev

Starý pirátský šlágr bez rytmu či melodie, avšak s textem, který si letos zpívaly obě družiny.
„hudba“ a originální znění: Jolly Rogers (k poslechnutí na Youtube)
český text: Edhel


Patnáct jich sednulo na rakev,
Johohó a nalij mi rum!
My plenili, vraždili, tekla krev,
Johohó a nalij mi rum!
Tomovi podříz‘ hrdlo Jack,
Z Jacka Bob udělal mastnej flek,
Bob skončil s kudlou v zádech.
Johohó a nalij mi rum!

Patnáct nás bylo v tý posádce.
Johohó a nalij mi rum!
Na naší pirátský kocábce.
Johohó a nalij mi rum!
Kormidelník s kapitánem
Už dávno spí v moři slaném
A důstojník se popral s mečounem.
Johohó a nalij mi rum!
Třikrát pět, všichni prohnilí,
Johohó a nalij mi rum!
Pro zlato by bratra zabili.
Johohó a nalij mi rum!
A němej Gibbs i černej Roo,
A George i Lok jsou zas v maléru
A všichni už se houpaj ve větru.
Johohó a nalij mi rum!

Patnáct nás věčně opilejch,
Johohó a nalij mi rum!
Deset už má smrti cejch,
Johohó a nalij mi rum!
My našli jsme poklad prokletej
V tom bocman pad‘ v půli rozťatej
A plavčík je pod šutrem placatej.
Johohó a nalij mi rum!

Pro patnáct z nás dávno sklapla past,
Johohó a nalij mi rum!
My znali jen holky, smrt, tvrdej chlast.
Johohó a nalij mi rum!
Smrt vzala už i krvavou Jane,
Charlieho semlel boží mlejn,
Já z posádky jsem zůstal jedinej.
Johohó a nalij mi rum!

Úplný seznam odkazů na písně od Asonance v letošním ročníku

Jak jisě víte, PJové mají zvláštní nutkání propašovat do každého Silvestrovského dobrodružství nějakou písnučku od skupiny Asonance. Tento rok si ale řekli: „Proč jen jednu?!“ A nastrkali do tohoto dračáku tolik písní od Asonance a odkazů a narážek na ně, kolik se jen vešlo.

  • Ostrovy se jmenovaly Les Iles Lointaines, což je francouzsky Vzdálené ostrovy – CD Vzdálené ostrovy
  • Přístav na Bassově zemi se jmenoval Port Abersfield – lord z Abersfield se vyskytuje ve skladbě Lord Gordon, CD Království Keltů
  • Přístav na Velké zemi se jmenoval Port Galveston a stejně jako jeho vzor bylo zatopeno 7. září – skladba Galvestonská záplava, CD Má pravá láska
  • Představený Služebníků Proroctví se jmenoval lord Maxwell – skladba Lord Maxwell, CD Asonance 1+2
  • Loď Služebníků Proroctví se jmenovala Čarodějka z Amesbury – CD Čarodějnice z Amesbury
  • Kapitán Čarodějky z Amesbury byl Donald MacGillavry – skladba Donald MacGillavry, CD Čarodějnice z Amesbury
  • Představený Strážců Koruny se jmenoval lord Aldridge – biskup Aldridge vystupuje ve skladbě Hugo Graem, CD Vzdálené ostrovy
  • Jméno lodi Strážců Koruny Malý Jestřáb – částečně odkazuje na CD a skladbu Jestřáb (ano, daleko víc celá loď i s posádkou odkazovala na Hvězdné Války a Malého Sokola:)
  • Kapitán Malého jestřába se jmenoval Ben Bow (také přišel během dobrodružství o nohu) – skladba Admirál Benbow, CD Čarodějnice z Amesbury
  • Špionka a spojka v Port Abersfield se jmenovala Alison Gross – CD Alison Gross
  • Nejstarší dcera guvernéra Labutě se vrhla z útesu, protože její milý ztroskotal se svou lodí na moři, píseň o ní zpívali bardi v hospodě v Port Abersfield – byla to skladba Lord Gordon, CD Království keltů
  • Druhá dcera guvernéra Labutě utekla tesaři, za něhož se provdala, se svou dávnou láskou a jejich loď se potopila v bouři, píseň o ní zpívali bardi v hospodě v Port Abersfield – skladba Tesař, CD Alison Gross
  • Jedna ze sabotovaných lodí v Port Abersfield se jmenovala Alan Morisson – skladba Alan Morisson, CD Jestřáb
  • Malá mořská víla zpívala o své ztracené utopené lásce – také skladba Alan Morisson, CD Jestřáb
  • 1. důstojník pirátské lodi pomsta a bratr kapitána Krvovouse, Černý Sam Bellemy, o pirátské lodi někdy mluvil (nebo alespoň měl mluvit) jako o „bratrově Pomstě“ – skladba Bratrova pomsta, CD Jestřáb
  • Během dobrodružství bylo možné narazit na loď, jejíž posádka říkala, že jejich cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží, že s piráty se rvali, byli se dvojnásob, loď byla jejich rakví a moře jejich hrob… - skladba Barbarské pobřeží, CD Jestřáb (alespoň u jedné družiny zapomenuto)
  • V Port Abersfield bylo možno natrefit na klan MacDonaldů, kteří se pokoušeli zverbovat kolemjdoucí slovy „MacDonald je mocný klan, dej se k nám, dej se k nám, přece víš jak držte zbraň, strážcem svobody se staň, dej se k nám…“ – skladba Dej se k nám, CD Vzdálené ostrovy (alespoň u jedné družiny zapomenuto)

Nahoru


92741