Kroniky

Lovci Veverek - Silvestry - Úsvitcony - Tangroby - Ostatní

Silvestry

2002 - Prokletý Gošum - 2003 - Carambal - 2004 - Brentrilad - 2005 - Blaidd a Unesená sestra - 2006 - Z pohádky do pohádky - 2007 - 16:58 - 2008 - O Slunovratu - 2009 - Zápisky o válce Adwerské - 2010 - Patnáct jich sednulo na rakev - 2011 - Stahují se mračna - 2012 - Vraždy v Podhvozdné
2013 - Hvězda nad Waelhamem - 2014 - Comedia dell'arte - 2015 - Nová naděje - 2016 - Svitky Bruce Partingtona - 2017 - Soumrak bohů -NOVÉ

Silvestr 2017 - Soumrak bohů

Úvod - Zápis z dobrodružství - Jak to bylo dál - Pozvánka - Přílohy

Perličky z dobrodružství
Galerie fotografií

Úvod

Tak a poslední Silvestr ve Waelhamu je za námi. Oproti loňsku nám chyběl nový hráč, ale nejspíš to tak bylo lepší, protože zorientovat se v dobrodružství provázaném se čtyřmi lety hraní by asi nebylo zrovna jednoduché. Stejně jako před rokem, byla jen jedna družina a poprvé od roku 2003 byl jen jeden PJ, aby si mohlo zahrát co nejvíce hráčů. Ukázalo se, že toho druhého PJe potřebuju už jen proto, aby mě popoháněl ve vytváření dobrodružství - letos bylo všechno na poněkud na poslední chvíli, takže pokud jste měli pocit, že bylo dobrodružství nedotažené, za to se omlouvám. Nicméně se Vám (kdož jste se účastnili) podařilo udržet z mého pohledu pohodovou atmosféru a úspěšně uzavřít poslední kapitolu mého megalomanského úletu. Příště to bude menší, opravdu:)

Složení družiny

PJ Edhel
Brenda - lidská lupička (Agi),
Sirka Kovbojská - hobití theurgyně (Kamila, Aglaja),
Ažár - barbar pyrofor (Ještěrka, Seditta...),
Mortis Mord - barbar šermíř (Daivd, Inurian),
Somne - člověk sicco (Zerafel),
Terestrial Yensen - elf čaroděj (Ježdík, Tgingol)
Nahoru

Zápis z dobrodružství

Anton Pavlovič Čechov tvrdí, že pokud v prvním aktu díla umístíte nad krb pušku, tak ve druhém, nejpozději ve třetím aktu se z té pušky musí vystřelit, jinak jste ji vůbec neměli zmiňovat. Neboli, když před město umístíte obrovského zabronzovaného draka, dříve nebo později se ten drak osvobodit a na město se vrhnout. To bylo samozřejmě v plánu od samého vzniku Waelhamu; družina se měla během let hraní stávat se silnější, získávat spojence, stoupat mezi elitu města, stěhovat se do lepších čtvrtí... To až tak úplně nevyšlo, jednak protože jsem město zaplnil až příliš mocnými hrdiny, druhak protože družina nebyla vždycky až tak ambiciózní a snažila se spíš udržet věci tak, jak byly, ale svého epického finále jsem se odmítl vzdát! Takže když k němu konečně došlo, bylo potřeba zvolit trochu jiný přístup než družina VS dračí bůh na férovku.

První dějství (po akčním prologu) v Sokolím domě bylo zamýšlené jako část pro ohlédnutí a hraní charakteru. Kromě nezbytné válečné porady s městskými legendami vás tedy čekaly čtyři vzpomínky z předchozích Silvestrů, které se prostě nechtěly stát tak, jak se nakonec staly, a chtělo to trochu snahy přimět postavy v minulosti, aby znovu umřely. Zároveň každá vzpomínka měla naplánovaný jiný způsob řešení: pořádně apelovat na hrdinské ideály u Vaaka na vrcholu věže, přimět starého kouzelníka v divadle, aby seslal kouzlo, nebo na něj nějaké seslat, rozsekat cizí družinu ve sklepě bez zbytečných řečí a nakonec naslibovat Nickovi hromady nemravností. Nicméně, vy jste si zvolili cestu jinou a PJ se poučil a nebude nikdy podceňovat sílu make-upu.

Následovala fáze druhá, v níž jste v zastaveném čase měli prošmejdit město, zjistit, kteří vaši přátelé nebo spojenci potřebují pomoc či kteří nepřátelé potřebují být mírně pošoupnuti do dráhy letícího šípu. Narazili jste na Zeměplošské Auditory rabující cukrárnu, minuli jste se s obchodníkem Ti-Maken, který se městem coural zastavenému času navzdory, a zjistili jste, že ve městě není drak jeden ale pět a že o osudu města se rozhodne na dvoře kouzelnické univerzity u sochy čarodějky Adrii. Měl jsem nachystaných dvaadvacet scén, do nichž jste mohli nějakým způsobem zasáhnout - většina se týkala osob vám známým, aby to pro vás bylo osobní, a opět měly dopředu předpokládané ideální řešení i vývoj bez vašeho zásahu. Nepočítáme-li vůz s dýkou, kde jste si jen vyzvedli dýku, a unikající Lišku s její pomocnicí ( ;-) ), jimž jste vzali svitky Bruce Partingtona a jinak jste do nich nezasáhli, tak jste ovlivnili jen čtyři, z toho dvě úplně stejným způsobem - velice elegantním lektvarem chladných vod, v jedné jste zapříčinili smrt nejlepšího městského detektiva a konečně tu poslední jste „zachránili“ přesně tím hravým způsobem ve stylu Quicksilvera - svázání tkaniček, posbírání zbraní, zavázání očí... Těch scén bylo úmyslně tolik, aby vám bylo jasné, že všechny nezachráníte, a pokud byste se chtěli pokusit zachránit aspoň část, museli byste se rozdělit, a pak by došlo na tu epickou bitvu, kde by zaráz bojovali členové družiny na několika bojištích s přisluhovači Nového řádu, drakem, démonem atd. zatímco dračí bůh by bořil město. No co, škoda, hlavně, že to přežila Polly:)

A závěrečná bitva, zvrat a odhalení... Odhalení, které jsem měsíce podsouval nejhloupější postavě ve družině, zatímco Ažárova hráčka zarputile ignorovala drobné změny v popisu jeho snů, změny sice drobné, ale postupně ukazující na to, že její první dedukce jsou mylné. A nebo to byl výborný roleplaing hloupého barbara... Adria Čarodějka nikdy nezemřela, sama sebe zabronzovala, aby mohla Faellskora v kovu průběžně udržovat, a kdyby se probudil, aby s ním mohla zatočit znovu, protože za těch patnáct set let se určitě neobjeví nikdo tak silný jako ona (znáte namyšlené čarodějky). V protože ale ve Waelhamu je magie zbarvená, kouzlo se obrátilo proti ní a její a Faellskorův život jsou teď svázané dohromady, takže má-li mít Colombina bojující na straně dobra šanci draka porazit, musí Adria zemřít. Adria samozřejmě nebyla obyčejná čarodějka, byla to čarodějka spojená s démonem, a přestože ona byla se svou smrtí smířená, démon nebyl. A tak se družina ocitla v závěru tváří v tvář ne dračímu bohovi, nýbrž démonu Orisovi, který měl jen nějakých 6 metrů, takže proti němu měli šanci. Podle toho, co se po městě vyprávělo v pozdějších letech, s démonem Sokolí rytíři zatočili a všichni přežili, přestože to s některými bylo nahnuté a málem jim znovu vybuchla elfí gotička. Adria po staletích konečně došla svého odpočinku, Faellskor byl oslaben a hrdinové stihli tak akorát doběhnout do přístavu, aby viděli pár posledních kol pošťuchování bosé Colombiny s obřím drakem, pěkně zaasistovali protistresovým medvídkem a Faellskor Ničitel se skácel mrtvý k zemi. Načež nadešla vaše slavná chvíle a podle plánu Jacka Harta, kapitána Pochodně, abyste nevyměnili jednoho zlého šupinatého boha za jinou zlou bohyni s namodralými vlasy, jste Colombinu bodli magickou dýkou do zad. Legendární útok, který nikdo neviděl ani neslyšel, protože letícího sicca s rychlostí, neviditelností a neslyšitelností si prostě všimnout nejde. I tak to ale chtělo dvě rány a až pak byla Colombina vyrvána z materiální sféry bytí a odlifrována na nebesa, kde nám už nemůže škodit. A byla to taková šlupka, že to chudáka Mortrise se zlomenou rukou vcuclo do trhliny ve sférách. Hořící muž, pomocník Colombiny, se proměnil v docela normálního, i když lehce opáleného a nahého, elfa a raději se hyperprostoroval pryč, než se k němu stihla přiřítit sylfa, a jedinou postavu v celém městě, která ho znala jménem, nikdy nepotkal.

Ve zpustošeném přístavu zůstali stát noví městští hrdinové (a náhodně poblíž stojící majitel obchodu se starožitnostmi) a netrvalo dlouho a snesly se na ně díky a chvála ze všech - nebo aspoň pár stran. Nakonec přeci jen bylo alespoň z části díky vám město zachráněno: vy jste zabili jeho legendární zakladatelku, která bránila v úmrtí Faellskorovi, vy jste získali na stranu dobra bohyni v lidském těle, která s drakem zametla, a pak jste se jí úspěšně zbavili, vy jste zabránili Novému řádu získat Cedrikovo kopí (dřív) a tím oddálili Faellskorovo probuzení a vy jste před lety zastavili Nový řád, když chtěl vytvořit novou hvězdu, a tím jste přihráli kouzelnou dýku na likvidaci bohů Pochodni... Nebo to bylo všechno plánování Astrál? Každopádně rozhodně jste to byli vy, kdo na Mostě zachránil Martu! Hip hip...

Nahoru

Jak to bylo dál

A jak se věci vyvíjely dál? Sokolí rytíři poskočili ve společenském žebříčku o pár příček a získali své čestné místo v Císařově stráži v Citadele. Až na Somneho, který je jen obyčejným obchodníkem se starožitnostmi... tedy, někoho, kdo úspěšně rozšířil svůj byznys do po většině Waelhamu včetně Zlatého města, nemůžete tvrdit, že je „obyčejný“. Terestrial strávil ještě několik snahou posbírat z magické dostatek času do svých hodinek, aby se mohl osvobodit svou rodnou ves zamrzlou v čase. A když konečně vykonal kýžené kouzlo, zjistil, že uspěl na 120%. Přesně tak, nejen, že jeho vesnice už zase plyne normálním časem, ale dokonce ji vrátil o několik desítek let zpátky - takže se v ní ještě ani nenarodil. Theurgyně Sirka se nedlouho po Faellskorově skonu dočkala nečekané návštěvy - mezi kunami se roznesla informace, že Sokolí rytíři zachránili kuní Velkou Matku, a tak se několik z nich dokonale oholilo, slušně obléklo a chtělo zdarma vstoupit do jejích služeb. Říká se, že Sirka tím byla velice pohnutá... ale taky kým by nepohnul pohled na skupinu hladce oholených kun? Ažár po nějaké době úspěšně získal titul na magické univerzitě a snažil se přitom co nejsvědomitěji plnit rytířské povinnosti. Pravda, možná to nebyl nejhezčí švihák ve městě, ale kolují drby, že nejedna dvorní dáma byla úplně na měkko z jeho zázračných rukou... Mluvím o masážích samozřejmě! Brenda se naopak v rytířských ostruhách nikdy necítila nejlépe, ale nějakou dobu vyžívala své postavení v Citadele, aby mohla zatápět a provádět žertíky Waelhamské Orlici. A samozřejmě je fajn, když vás celé město chce pozvat na pivo. Po čase jí ale té pozornosti přišlo už příliš a někam se nenápadně vytratila. Občas ji ve městě někdo zahlédne, čas od času se plaví k Fomorským ostrovům a šeptá se, že prý hledá Vánek, ale z jakého důvodu, to není jasné. Císař Alan Pryderi ap Beynon útok Nového řádu přežil a zůstal na dlouho družině vděčný, i když s přibývajícím věkem jeho nadšení trochu ochladlo. Moreene z Aquily se i přes protesty několika radních vrátila zpátky na místo velitele stráží Citadely a svůj nástup do práce oslavila tím, že dva členy městské rady rovnou strčila do žaláře - za spolčení s Novým řádem. Ne však Jetrho Yerebashe, jeho pozice zůstala neotřesená a po čase ve městě vtipkovalo, že Waelham má císaře dva - toho v Citadele a toho v Přístavu. Radní Linus Hope byl během Faellskorova řádění zavražděn někde v postranní uličce za radnicí, a stejně tak zahynul i jeho bratr, detektiv Sherringford Hope i se svým hobitím felčarem Ormondem Pytlářem. O Černém Drakovi se po celá léta říkalo, že zemřel při obraně města, než se objevil znovu, aby skoncoval se zrádným radním za Zlaté město. Stříbrná Liška ještě nějakou dobu tropila neplechu v Novém a Zlatém městě, až se jednoho dne prostě ztratila a nikdo už o ní neslyšel, jen jako dárek na rozloučenou nechala otevřený trezor v Sokolím době. Nedlouho poté se však ve Waelhamu objevila mladší zlodějka, se stejnými pohyby, se stejnými schopnosti a jen o trošku větší drzostí - první místo, které poctila svou přítomností, byla pokladnice v Citadele, vešla si dovnitř a ven, skoro jako by měla návod. Lukáš zvaný Úhoř zůstal ve službách družiny a po čase se také stal rytířem, vlastně se stal jediným dalším Sokolím rytířem mimo družinu. Henrietta z Aquily a elfí lučištnice Rill následujícího jara odletěly na svých orlech přes moře hledat legendární dračí domovinu. Jestli se jim podařilo získat draky za spojence do války proti sedmi temným mágům, se v tomto příběhu už nevypráví. Během bitvy o město zahynula Sestra Beáta, když spolu s Bílou Paní pomáhala chudým ze Svahů utéct před ohněm - hrdinně stanula na mostku proti záplavě ohnivých ještěrů a necouvla ani o krok (kdybyste měli v zádech Bílou Paní, taky byste se báli couvnout). Trpasličí bojovník Žula získal v bitvě jen pár šrámů, ale především respekt úřadující šampionky arény Morg-Anny. Oběma jim byla čím dál tím víc nepříjemnější pozornost všech těch vděčných lidí kolem, a tak se jednoho dne sebrali a spolu s chlapíkem jménem Zed se vydali za dobrodružstvím na jih směrem k barbarským zemím. To barbar Loutna na tom byl o něco hůře; byl zrovna při tom, když ledový drak zničil Hostinec U Lovkyně, a sám utržil vážné omrzliny. Nicméně přežil a stal se následně spolu s Briallen O'Coed - Lovkyní majitelem a především hostinským obnoveného hostince. Častým hostem tam byla hobití bardka Scapiel, která tam pěla značně přibarvené ódy o tom, jak se právě tam poprvé setkala se Sokolími rytíři a jak s nimi bojovala. Elfí čarodějka Miracle zůstala po nějaký čas s družinou, marně se snažila udobřit si Brendu, byla několikrát nařčena z nekromancie a nakonec se i se Scapiel vydala na východ v naději, že v tamních zemích budou lidé rozumnější. Morticie zůstala tichou vodou, přátelsky vítanou v mnoha zapadlých krčmách v Přístavu i Měsíčním městě, přestože se za rytíře nikdy neprohlašovala a v klidu se věnovala své malé zámečnické živnosti. Nicméně na to, že to byla živnost malá, přinášela do trezoru zlaťáky dost nadité měšce. A Mortris, ten stojí na novém Náměstí dračího pádu - tedy alespoň jeho socha (bronzová samozřejmě). Družina většinu slávy hodila na něj, a tak se z kluka z přístavu stal nový městský hrdina, který se může hrdě postavit po bok Cedrika. Když o jeho hrdinství řekli patoložce Polly, zeptala se jen: „Kdo?“ Skutečný Mortris propadl trhlinou v magických sférách a padal skrz bytí, nebytí, sféry, mezi světy i mezisvětím, až dopadl do bahna v zákopu. Byla noc, kolem řinčel třeskot zbraní a šlehaly magické výbuchy. Popadla ho veliká, silná tlapa a zvedla si ho h ošklivé nazelenalé tváři s velikými tesáky trčícími z huby. Ork k Mordovi přičichl a zavrčel: „Morho...“

Nahoru

Pozvánka

Nebe je temný a rudý, zelená magická záře,
horko a spálený šaty, vřava a krvavý tváře
dobře vím, co se bude dít, drak už se ven z bronzu hryže,
kdo chce, ten může jít, já chci lektvar rudého kříže.

Žízeň je veliká, život mi utíká,
dejte mi můj lektvar pít,
V stínu Citadely, s chrabrými sokoly,
Za Waelham budem se bít.

Populární píseň ve Waelhamu
32 let po procitnutí Faellskora

Vizte, hrdinové, zvadlo na letošní Silvestrovský dračák. Bruste svá kopí, napínejte balisty, vyvolávejte posly živlů, proste o pomoc temné mocnosti a povolávejte do boje armády, neb jít na draka s mečem je jako lovit nosorožce zavíracím nožíkem. Poslední kapitola Waelhamských kronik se blíží a na Vás teď záleží, zda se uzavře šťastným koncem, či tragédií.

I letos se to bude dít u Edhela doma (Uherském Hradišti na Zelném trhu) v neděli 31.12. Na žádosti některých z Vás bych chtěl letos začít hrát dříve - už v čase odpoledním (např. kolem 15. hodiny), aby se nám podařilo skončit trochu dříve než v sedm ráno. Bude ve Vašich silách se podle toho zařídit? Protože letos vychází Silvestr na neděli, někteří měli zájem i o sobotní beforeparty vyplněnou tlacháním, hraním a hraním (na nástroje a dalších her) a vůbec obecnou socializací. Prostory tu jsou tomu otevřené, takže dejte vědět, zdali byste se chtěli zúčastnit i jí. Jak už jsem zmínil výše, jde dost možná o poslední hraní ve Waelhamu, takže pokud tou dobou bude někdo při smyslech a bude zájem, nabízím Vám na pondělí (nebo nedělní večer, skončíme-li brzy) nezávazný pokec na téma Všechno, co jste kdy chtěli vědět o Waelhamu a báli jste se zeptat (v rámci kterého možná bude i vědomostní kvíz "Kdo je kdo" s více než třemi sty Waelhamskými CPčky:)).

Guláš domluvím tento víkend a na oslavu Waelhamské pětiletky zkusím zařídit i bečku Kofoly. Ostatní jídlo jako obvykle nechám ve Vaší režii a věřím, že ani letos nebudeme trpět hlady nebo nedostatkem cukru. Jako každý rok, vezměte si na spaní spacák a karimatku, pakliže spát plánujete, hodí se mít něco na psaní, sem tam pár kostek nebo pravidel dračáku. Hlavně si dovezte dobrou náladu, ostrý vtip a spoustu energie. A když k tomu budete mít i kostým proti trudnomyslnosti, tím lépe.

Hraje se podle pravidel DrD verze 1.6 s postavami na 8. úrovni. Obzvláště vítané jsou postavy, za které už jste ve Waelhamu hráli (a ještě Vám neumřely). Je dobré mít přehled o pravidlech a o tom, co Vaše postava podle nich umí, jako obvykle však platí, že dobrý popis vašich činností a roleplaying může mít mnohem větší vliv na výsledek, než hod kostkou.

Pro vytváření postav platí to, co loni:

Válečník může u jedné zbraně mít přesnost +1.

Hraničář má mimosmyslovou schopnost podle svého výběru a může mít i psa dle svého výběru, druid může mít druidskou hůl, chodec zase chodecký meč (nebo jinou zbraň se stejným démonem).

Alchymista má magenergii odpovídající jeho úrovni (i když posledně využil svou magenergii k odpálení draka), suroviny v ceně 450 zlatých a 8 dní času před začátkem dobrodružství, které může použít k přípravě, a vybavenou domácí laboratoř. Nevyužité suroviny a magy zůstávají do hry. Předměty s démonem nosičem nejsou dovoleny. Theurg si může vybrat, jestli bude mít astron, nebo elementální hůl (magie vložená do hole se počítá z toho, co má k dispozici na přípravu).

Kouzelník může mít kouzelnického přítelíčka dle vlastní volby, z pravidel pro začátečníky musí mít alespoň 4 kouzla a může mít jedno jednoduché kouzlo z pravidel pro experty.

Zloděj může mít zlodějské náčiní a lupič smí mít klíč. Sicco může mít vytvořené sítě, jejichž týdenní údržba nepřesáhne cenu 100 zlatých, a stále platí, že městem se myslí jedna čtvrť (sicco nemůže mít sítě v Mrtvém městě, neb tam chcíp pes, v Citadele a Zlatém městě může mít sítě pouze výzvědné).

Všechny postavy může mít 1k100+20 zlatých bez ohledu na to, kolik měla v minulé hře, a rozumné množství nemagického vybavení. Navíc může každý mít jeden léčivý lektvar do kvality Modré hvězdy (alchymisté ho mají navíc zdarma), nebo lektvar doplňující stejné množství magů. Díky konexím z poslední hry mají všechna kouzelná povolání potřebnou licenci zdarma (ze "zakázané" magie je pro Vaši družinu legální jen černý blesk, a když zapálíte město rachejtlí, tak Vám to někdo spočítá). Do letošního dobrodružství si můžete přenést magické předměty z minulého Silvestra (medvíka, dýky, plášť a tužku na oči), a pokud jste získali během předchozích her nějaké další magické nebo zvláštní předměty a chcete si je nechat, ozvěte se a probereme to. Navíc má každý člen družiny varkoč v barvách a se znakem Sokolích rytířů, družina má k dispozici dům náležící jejich rytířskému řádu, tři domácí kuny ve svých službách (Sirce budiž útěchou, že všechny Vaše kuny nosí livreje a rukavičky), jednoho panoše a samozřejmě přátele, spojence i nepřátele z minulých her.

Letos bude družina jen jedna a jen s jedním PJem Edhelem, abyste si mohli zahrát všichni. Nebojte se toho, že by byla družina moc velká, pokud Vám tahle přihláška došla, znamená to, že pro Vás místo je - a jste-li pár a oba rádi hráváte, platí pozvánka samozřejmě pro oba.

Čím dřív a čím více se Vás ozve, s tím větší radostí pro Vás budu dobrodružství chystat (a když rovnou napíšete, co máte v plánu hrát, budu ještě radši).

Těšíme se na VÁS

Dark Kult of Sun
PJ Edhel

Nahoru

Přílohy

Waelhamská kometa
Waelhamská kometa
Waelhamská kometa zoom
První strana Waelhamské komety
x - zavřít Další
Waelhamská kometa - str. 2
Waelhamská kometa - str. 2
Waelhamská kometa - str. 2 zoom
Druhá strana Waelhamské komety
Další x - zavřít

Nahoru


84153