Perličky

Lovci Veverek - Školní družina - Silvestry - Úsvitcony - Tangroby - Jiné

Jiné

Pondělní družina

Více o družině v Postavách

Zde jsou perly nových dobrodruhů (zatím začátečníků), kteří se vydali na svou první pouť pod vedením PJ Edhela. Jsou to:
Magdalene - lidská žena válečnice
Istaron - elf kouzelník
Sandokan - kroll hraničář v podání Samanty

Později došlo v družině ke změně a Istaron se Sandokanem odešli. K osiřelé Magdalene se přidala
Asyn - lidská žena alchymistka, a později i
Zelenka - hobití zlodějka v podání Pirise a společnými silami napůl „adoptovaly“, napůl unesly
Lyylikki - lidskou dívku a dceru starosty (CP), aby jim vařila a vykonávala podobné činnosti:)

„Družina“ měla zachránit dceru a krávu jednoho sedláka, které padly do spárů místním loupežníkům ukrývajícím se ve skalách.
Šéf loupežníků: Složte zbraně, nebo tu holku podříznu!
Istaron: Jakou holku?
Šéf loupežníků: Tuhle holku!
Istaron: Co je nám do nějaký holky?! My jsme výprava, my hledáme šutry!

Loupežník (na Magdalene): Položte tu kuši!
Magdalene: Vy... položte tu... dívku!

Zvažování situace:
Istaron: A co když to ta holka nepřežije? ... Se ji můžeme pokusit oživit.
Magdalene: Však pořád máme tu krávu.

Šéf loupežníků: Vy jste po nás začali střílet!
Istaron: My jsme nestříleli do lidí, my jsme zaváděli sondu do kamenů.

Istaron: Složte zbraně, dejte nám všechny peníze, pusťte tu holku a možná vás necháme žít.
Šéf loupežníků: Vždyť jste říkali, že vám po té holce nic není!
Magdalene: Ale má na krku hezký šutr.

Istaron s Magdalene zaslechli v hospodě úryvek rozhovoru o rozbité pasti na soby. Právě dorazil i Sandokan, který do té pasti spadnul.
Istaron: Nevíš o tom něco? Prý tam byla rozbitá jedna past.
Sandokan: Rozbitá? Použitá!

Družina narazila na neznámého trpaslíka:
Istaron: Nechceme nikomu ublížit... Hlavně ne sobě.

Kouzelná květina, pro kterou byla družina vyslána, vyrůstá na vrcholu asi šest sáhů vysokého ledového kužele a dobrodruzi teď přemýšlí, co by se stalo, kdyby jeho špičku urazili a ona na někoho spadla:
Istaron matematik: To by mě zabilo! To má objem... ten kužel... tu podstavu... (počítá)

O oblečení:
Sandokan: To by mě zajímalo, co mám na sobě.
Istaron: Bederní roušku.
PJ: To už se dlouho nevede, tady už chodí krollové slušně oblékaní.
Istaron: Dvě bederní roušky.

Sandokan loví soby s pomocí svého psa:
Sandokan (nadbíhá jim): Až budou sobové tak v přímce, tak zapískám...
Istaron (jako kroll): Co je to přímka?

Při bitce s ghůlem:
Istaron: Má nějaký význam střílet po nemrtvých blesky?
...
Sandokan: Zabiješ jí srdce... Teda rozhběhneš jí srdce, respektive.
PJ: Ji oživíš, což ji vlastně zabije.

Družinka si rozděluje nalezené zlaťáky:
Sandokan: Kdo si připsal ten poslední zlaťák?
Magdalene: Já, byla jsem odhlasována jako nejchudší člen družiny.
Sandokan: Tak dostaneš dva zlaté a my oba po třech.

Dobrodruhové se nechali najmout jako ochranka několika kupeckých vozů na cestě do města Terenti. Sandokan se jednoho večera pokoušel ulovit pár srnek, ale ty mu utekly (stejně jako sobi o pár dní dřív).
PJ: Tak zkus příště lovit třeba kance...
Sandokan: Jo, ti útočí od pohledu!
Istaron: Nebo slimáka, ten ti neuteče.

Magdalene právě narazila na Asyn (to mimochodem znamená Oslík).
Magdalene: Jak se jmenuješ?
Asyn: Já jsem osel... (záchvat smíchu) No, to asi neřekne...
Magdalene: Ne, to neřekne, řekne asi: „Já jsem Asyn.“
Asyn: A co jsi ty?

Magdalene předtím Asyn moc nedůvěřovala, a tak ještě pořád drží v ruce šavli.
Asyn: Tak asi půjdem spolu... Pokud mě nechceš zabít.
Magdalene: Ts. Vypadám na to?

Děvčata právě uvařila maso z několika vlků, které před chvílí zabila.
Magdalene: Co budeme dělat s tím zbylým masem?
Asyn: Budeme jím krmit koně.

Kovář vypráví družince o místním tajemném hradě:
Kovář: ... A nikdo, kdo tam šel, se nevrátil.
Magdalene: Super! Pudem!

Hráči řeší problém s mapou:
Asyn: Ty máš tady pravo a tady levo?
Magdalene: Ne, já mám papír vzhůru nohama.

Postavy dorazily k nepříliš schůdné cestě vedoucí kamsi nahoru do skal.
Asyn: To tam budem muset nechat koně a kérku.
Magdalene: Však snadno jsme k nim přišli...

Na dobrodruhy vnoci něco zaútočilo. Asyn budí Magdalene a podává jí informace o tom, co slyšela:
Asyn: Šelestí to a má to křídla!
Magdalene: Šelestí a má to křídla?! To nebude náš kůň.

O tom, kdo půjde první:
Asyn: Když jsi hraničář, můžeš tam poslat psa. To je nevýhoda, když nemáš psa... Když ho nemáš, pošleš tam osla.

Během boje s několika nemrtvými byla Asyn trochu zraněna.
Asyn: Já umírám!
Magdalene: Ukaž, moc?

PJ (popisuje nalzenou věc): Je to taková železná koule, ze které čouhá na jednom konci provázek... Asi tak deseticentimetrový.
Magdalene: Jojo.

PJ popsal bombu o něco důkladněji.
Magdalene (projevuje nadšení): Bomba! (Myšleno jako „Super!“)

Zatím, co Magdalene hlídala v „podkroví“ mrtvolu, aby nevstala, Asyn vyhazovala na střeše věže do povětří záhon magických kytiček. Poté, co exploze utichly:
Magdalene: Žiješ?
Asyn: Juchůůůů!
Magdalene zoufale: Ja, Bože...

Děvčata se vrací z hradu stejnou cestou, kterou sem přišla, takže našla u brány dvě rozsekané kostry, jež předtím sama zabila.
Magdalene: To byly ty? ... To nebyly naše.

„Družina“ se vydává na další cestu, tentokrát kaňonem po staré, leč vcelku dobré silnici k dávno opuštěnému městu...
Asyn: Počkej, počkej, počkej! ... Máme koně! Co uděláme s koněm?
Magdalene: On není okovanej?

Istaron se Sandokanem se přišli podívat a zajímá je, kde vlastně jsou jejich postavy.
PJ: Šli jste na lov a nevrátili jste se.
Istaron: My jsme šli lovit ty slimáky.
PJ: Ne, ty divočáky, ti útočí od pohledu...
Istaron: Ne, ty kance...
...
Sandokan (na Istarona): Ne, říkal jsi ty divočáky.
Istaron: ... Tak jsme umřeli, no.

Děvčata vchází do dlouhé podzemní chodby:
Magdalene: Počkej, máme pochodeň? ... Tak půjdeme potmě.
Asyn: To tak! (sebrala Magdalene osobák a pročítá ho) No jistě, pět pochodní!

Ke družince se na připojila hobitka Zelenka a Asyn jí vysvětluje, jak se dostali do kanalizace opuštěného města:
Asyn: On tam byl nějakej orel a on už byl umřetej. Tak jsme ho tak nějak doumřeli...

Magdalene: Počkej, ty jsi ta hobit, nebo ten hobit, nebo se to nedělí?

Družina přespává v podkrovním pokoji v hostinci, a aby tam měla pohodlí, natahala si tam ze sklepa alkohol.
PJ: Takže kdo hlídá?
Asyn: My!
Zelenka: Sudy!

Zelenka i Asyn požily příliš mnoho alkoholu, jen Magdalene pila s mírou a šla brzy spát. Silně přiopilá Zelenka vyhlédla z okna, uviděla na náměstí spoustu průsvitných zelených postav, a tak vzbudila Asyn.
Asyn (o Magdalene): Vzbudíme tamtu živou? ... Mrtvou? ...

Asyn: Hej, ty! Vstávej! Vidíš tady někoho, nebo jsem moc opilá?

Děvčata na náměstí zjistila, že zelení duchové na ně vůbec nijak nereagují, nevydávají žádné zvuky a dá se jimi bez problémů procházet.
Magdalene: Ale nejsme všichni ožralí?

Poté, co byla družina svědky toho, jak zelení demonstranti vyrazili zeleným beranidlem zelená vrata kostela a ten pak vyrabovali, se zeleně zablísklo a postavy skončily na zemi s 0 životy. Teď vstávají jako duchové ze svých těl.
Zelenka: A nemůžu si vybrat nějakou jinou barvu?

Přítomnost zelené všude kolem měla patrně neblahý vliv na psychiku postav:
Asyn a Zelenka: Jsme masaochysti! Hahá! Zabijem se navzájem!
Magdalene dožraně: Já je zabiju obě!

Děvčata umřela a znovu vstala ze svých původních pevných těl v kostele, kde vstala z mrtvých poprvé.
Asyn: Magdalene je nějaká šťastná.
Magdalene: No jasně! Žijem!
Zelená Asyn skepticky: My žijem?

Magdalene je pod vlivem hypnózy, takže nemůže spáchat sebevraždu.
Zelenka: Ale my ji můžeme zasebevraždit.

Pokaždé když postavy umřou, musí projít kanalizací, aby se dostaly k padouchovi, který je zase zabije.
Magdalene: Skočíme do strouhy a jdeme! To bude rychlejší!

Řeší se, co asi budou postavy dělat, když se jim nepodaří znovu obživnout:
Zelenka: Budem zelení a budem strašit pocestné!
Magdalene: A všichni náma budou procházet... A to určitě bolí.

Nad kamennou nádržkou visela ve vzduchu podřezaná dívka a krev z sní stékala do nádržky. Magdalene se ale podařilo ji ze vzduchu sundat.
PJ: Takže jste strhnuly holku ze závěsu a sebraly jste jí sponu... Jak charakterní...
Asyn: Chá chá!

Zelenka chce přimět ostatní k nějaké akci:
Zelenka: Buďte atraktivní!

Dívka na zemi stále krvací.
Asyn: A co kdyby jsme tu holku nacpaly do té nádobky, aby nám nedělala bordel na zemi.

Magdalene: Počkej! A co, když uděláme blbost?
Zelenka: Ježiš, už jsme jich udělaly kotel...

Družina dívku nakonec zachránila, trochu poléčila a zjistila, že je to včera večer unesená starostova dcera; teď přemýšlí, že by si zašla pro odměnu.
Asyn trénuje: Tady máte dceru, navalte výkupné!

Změna názoru:
Asyn: Našly jsme ji, je naše!

Zelenka: Já jsem chtěla mět nějaké zvířátko, ale tohle je trochu moc velké...

Družinka už je s dívkou pěkný kus za městem a popisuje jí, jak ji zachránila před černokněžníkem.
Magdalene: Protože tě nesl tak drasticky za nohy, tak jsme si myslely, že to není tvůj přítel.

Děvčata zjistala, že „zachráněná“ dívka se jmenuje Lyylikki, a teď o ní vyzvídá další podrobnosti.
Asyn: A piješ alkohol?
Lyylikki: No... Moc ne... Tatínek mi to zakazoval.
Zelenka: Tatínek už je pod drnem...

Družina je u „starého známeho“ kováře a shání nějakou další práci:
Magdalene: Hradního pána jsme vás zbavily...
Lyylikki: Vy jste ho zabily?!
Magdalene: Ne, my jsme ho odstěhovaly.

Družina je po třech dnech konečně v hospodě a tak oslavuje. V reálném světě se čas už nachýlil a většina hráček bude muset na autobus.
Asyn: Budem ještě pokračovat?
Magdalene: Jako v tom pití?

Družina se pokouší dostat do velmi luxusního hostince, kam je vrátný nechce pustit.
Magdalene: My nevypadáme, ale my jsme z vyšší společnosti... taky byly...

Děvčata si chtějí v jiné velmi luxusní krčmě přisednout k jednomu snobovi, aby ho mohla nenápadně okrást:
Zelenka: Je tady volno?
Snob: A kdo jste?
Magdalene: Chudí pocestní.

Postavy jsou večer v hospodě a mimo to, kdy půjdou spát, řeší, jaké asi mají oblečení.
Magdalene: Co máme vlastně na sobě?
PJ: Co chcete, můžete mít zhruba na sobě.
Magdalene: Šupinovou zbroj...

O opilé Lyylikki a dalších pitkách:
Asyn: Ne, já se neopiju, abych ji mohla ovládat.

Děvčata právě Lyylikki povyprávěla, co prováděla, když byla opilá.
Asyn: Lili, my bysme ti nelhali...
Magdalene: To o těch rodičích...

Družnina se probudila v podpalubí otrokářské lodi a samozřejmě u sebe vůbec nic nemá...
Asyn: Já nebudu otrok!
Spoluvězeň: Asi budete, slečinko.
Asyn: Sklapni!
Spoluvězeň: Ženská...
Asyn: Magor.
Magdalene: Super!

Loď ztroskotala a děvčata byla vyplavena podlíž rybářské vesničky, od jejíchž obyvatel právě vyzvídají informace.
Magdalane: Vy tady jste normálně na pevnině! A my myslely, že jsme na ostrově.
Asyn: My taky!
...
Magdalene (k Asyn): Já jsem my a vy jste taky my. To by jsme si měly vykat.
...
Asyn: Tak to by jsme měly mluvit ve třetí osobě, ne? Nebo kolikátá to je?
Magdalene: Minimálně pátá.

O výslovnosti místních jmen:
Magdalene: An-nik-ki... Se z toho zak-kok-tám.

Väinämöinen, nejstarší, nejmoudřejší a jiná nej- člověk v okolí se pokouší z věštby vyčíst, co tu družina vlastně dělá:
PJ: Tak šlehl ty kamínky na stůl a tak na to kouká... a kouká...
Magdalene: Jestli mu to nemám posbírat.

Magdalene: Dejte mi meč a já vám zabiju, co chcete!
Asyn: Dejte mi luk a já vám zastřelím, co chcete!
Magdalene: Pokud to nebude moc velké.
Asyn: Pokud to nebude moc malé.

PJ znovu popisuje kováře Ilmarinena:
PJ: Je to chlápek v normálních letech...
Magdalene: Tak se na něj usmívám.
PJ: Ehm... On má manželku.
Magdalene: Super! Tak se budu usmívat i na ni.

Ilmarinen nabídl děvčatům, že jim uková cokoli, co budou chtít.
Asyn: On mi dá taky meč a krátkou dýku... a luk... a taky mi uková koženou zbroj.

Asyn: Můžeme si prohodit postavy? Já bych hrála Zelenku a ona Asyn.
Zelenka: No za takovou zrůdičku hrát nebudu.

Lyylikki ležela ještě včera v horečkách a teď už se ráno omývá na dvoře ledovou vodou.
Lyylikki: Vždyť už jsem skoro zdravá!
Magdalene: Tak si běž skoro lehnout.

Asyn komentuje, chování Lyylikki, která tvrdí, že je zdravá a nechce odpočívat:
Asyn: To je hrozné, taková milá skormná... A teď si dělá co chce! ... A nechtěli jsme vlastně, aby si dělala sama, co chce?

Děvčata se plaví do Pohjoly a samy řídí a navigují loď.
Asyn: Magdalene, řídíš to špatně.
Magdalene: Ty mě špatně naviguješ.
Asyn: Já tě nenaviguju vůbec.

Loď přistála večer na mělčině u břehu a všichni se odebrali ku spánku. V pozdní noci se však na palubu vydrápal hladový medvěd.
Hlídkující Asyn: Magdalene, je tu nějakej medvěd.

Zelenka si vyrobila woo-doo panenku Lyylikki a teď ji pomocí temné magie uvádí do provozu:
Zelenka: Mocné kouzlo, kouzlo mocné... Zaklínám do tebe Lyyli-li-likiiného ducha. Ať se zlá moc zdaří a Lili zmaří... Ať zdechne! Ať zdechne... A to by mohlo stačit.

O sukni Lyylikki:
Zelenka s panenkou v ruce: Spálíme, nebo uřežeme? Co je stylovější?
Magdalene: Podle toho, jestli řežeš aji s nohama.

Magdalene vzpomíná na jméno čarodějnice, jež vládne Pohjole:
Magdalene: Lo... Lo... Víte to, jak je ten alkohol... Louhi!

Louhi očividně ovládá telepatii.
Asyn: Paní, vy nám vidíte do mozků?
Louhi: Já vidím daleko.
Magdalene: No, ještě, že tam nic nemám.

Zelenka: Pojďte dořešit Lyli... Uděláme z ní řešeto.

Asyn nabízí Louhi, královně Pohjoly, šaty:
Asyn: Podívejte, takové lehké, vypadala byste jako královna... Teda, vy jste královna.

Bylo dohodnuto, že lidské oběti se nabízet nebudou.
Zelenka: Takže ne lidské oběti.
Magdalene: Hobití oběti?

Louhi není nic z toho, co jí družina zatím nabídla, dost dobré.
Asyn: Tak nám řekněte, co byste chtěla. Co by vás uspokojilo?
Magdalene: Chcete chlapa?

O smíření Louhi vládnoucí Pohjole a Väinämoinena, který spravuje Kalevalu.
Zelenka: A kdybyste se usmířili, byli byste strašně mocní.
Magdalene: A byli byste úžasný pár.

Louhi radí, co by jí mohly dát:
Louhi: To nemůže vlastnit nikdo.
Asyn: Nikdo to nemůže vlastnit? Myslíte naši logickou intuici?

Louhi: Vy se pořád omezujete na to „dát“...
Zelenka: Dát... Prodat?

Děvčata dostala nápovědu:
Zelenka: Co má ona a my to nemáme? ... IQ?
Asyn: To mám taky.
Magdalene: Jo, ale malé, to se nepočítá.

Zelenka na to kápla:
Zelenka: Ona nechce být královna! Ona chce být obyčejná, ona chce být volná, ona chce... Co vlastně chce?

Louhi nemůže jen tak opustit trůn.
Zelenka: A co vám v tom brání?
Louhi: Brání.
Magdalene: Vy nemůžete stoupnout?

Dohráno a uzavřeno

Nahoru

O Jarních prázdninách

Hlášky z kratšího dobrodružství plného upírů, vlkodlaků a jiných dlaků za PJování Thingolova:

Družinu (zhruba 8 členou) přepadlo asi 10 zbojníků:
Velitel zbojníků: Peníze, nebo život!
Vůdce družinky: (lhostejně) Jedeme dál.

CP upír průvodce v podání Thingola-PJ: Až ho budu chtít zabít, tak ho zabiju. Teď na to není čas.
Strnadan: Se bojíš, co?
Upír: Přesně tak.

Tangrob doplněk

Následují dvě hlášky z nedokončeného dobrodružství, v němž si všichni určili vše (i rasu, povolání, úroveň, přesvědčení,…) hodem kostkou.

ZkD elf zloděj: Vrátím se do hospody, zapomněl jsem zaplatit. (chleba a vodu)
ZkZ kroll bojovník: Počkej! Vždyť jsi zloděj!

Podšéf hospodských rváčů (právě se rozhodl s krollem nebojovat): Tak jo, máš štěstí.
ZkZ kroll: Jak štěstí?! Majznu ho kyjem po hlavě.

Rychlovka

Následují perly z jednorázového dobrodružství, jehož se účastnili:
Hočimin - elf kouzelník, učitel jógy (Thingol)
Conan - kroll válečník (Samanta)
Jejich úkolem bylo zničit příšeru, jež terorizuje horské vesnice a napadá doly.

Hočimin: Jo, a mám černýho koně s bílým žíháním, jmenuje se Černobyl.

Družina vešla do tábora psanců, jichž předtím spoustu pobila, když je psanci přepadli v lese.
Kapitán: Teď půjdete do vězení.
Conan: Co jsme provedli?

Družina konečně dorazila do horské vesnice, jež je sužována příšerou.
Starosta: Můžu se zeptat, co přivádí tak statné dobrodruhy, jako jste vy, k nám?
Conan: Příšera…
Hočimin: Ehrm! Příšerné vedro!

Starosta (popisuje příšeru): Je strašně veliká, má ohromné zuby a pařáty a má bílý kožich s černým žíháním.
Conan: Velká zebra?

Italské dobrodružství

Opět pár hlodíků z jednorázového pluskového dobrodružství odehraného v Itálii. Za dobrodružstvím se pod vedením PJe Samanty tentokrát vydali:
Ormalin - elfka čarodějka (Istaron...),
Caorle - korul (čili kroll) válečník (Baldrick) a
Kalevatar - zelená elfka hraničářka (Edhel)

Dobrodružství se odehrává dávno před dějem pravidelného hraní Školní družiny II a vystupuje v něm postava, o níž už hráči slyšeti dosti zásadní informace.
PJ: Vzhledem k tomu, že jste možná slyšeli, nebo neslyšeli...
Ormalin: Neslyšeli.
Kalevatar zapírá: Co?

I tato družina zavítala do barevného města Luxoru, kde si chce Kalevatar koupit pálenku (na dezinfikování ran), obchodník jí nabízí modrou.
Kalevatar: Z čeho to je?
Obchodník: Ta je ze švestek.
Caorle: A ta duhová je co, mulivitamínový džus?

Postavy se přeplavují na kontinent obývaný koruly, když najednou zahlédnou draka.
PJ: Tak klesá.
Caorle: Toto není letadlová loď.

Ormalin pouští hrůzu na korulského námořníka.
Námořník-PJ: Počkej! Jaktože jsem vystrašený, když o dvě hlavy vyšší?!

Kapitán lodi se rozhodl zajít do hospody a uviděl tam několik námořníků hrát kostky.
Kapitán: Tak já jdu hrát s nima.
Ormalin: Prohrál jsi loď.

Když družina podruhé procházela Luxorem, způsobila tam menší rozruch, takže ji za městem dojelo několik vojáků a požedovalo zaplacení pokuty, načež jim Caorle nabídl svůj železný kyj.
PJ: Dobře, tak si vzali kyj a odjeli.
Caorle: On kyj má totiž mizerně směšné ÚČ.

Nahoru

Pondělní Ex-družinka

Bývalí členové slavné Pondělní družiny se nakonec na chvíli sešli během jednoho svátku a opět si společně zahráli. Tentokrát to však byla nejen samá děvčata, ale všechny byly elfky:) Tuto elfeministickou družinu tvořily:
hraničářka Erthiel v podání Finderiel (se sokolem Rindë),
kouzelnice Melarion s kočkou Anémií pod vedením Magdalene,
zlodějka Můra s cvičeným smrtihlavem, jíž vedla Piris (či Zelenka) a později Thingol
a hraničářka Krásná Bída s vlkem Sweartbraecem (Černý kašel), jíž se spolu s PJvoáním ujal Edhel.

Nejprve se řešily otázky vzhledu:
Melarion: Co máš z toho, stejně zase brzo umřem.
Erthiel: Ale ty aspoň umřeš hezká.

Později nenápadnosti:
PJ: Jasně, čtyři elfky v kraji plném hobitů... Zlodějů, alchymistů...
Erthiel: Aspoň zaniknem.

A nakonec původu:
Melarion: Odkud pocházíš?
Erthiel: Vymyslím si nějakej kraj, kde žijou elfové...
Melarion: ... Cože?

K elfím slečnám přiběhla histerická hobitka a prosila je, aby jí pomohly najít ztracené děti.
Erthiel: Kolik má dětí?
PJ: Pět.
Erthiel: Tolik fracků?!

Postavy konečně vyráží pro hobití děti:
Melarion: Můro, jdem dělat dobré skutky!
Můra nevrle: Dobré skutky?
Melarion: Můro... Mě to bude mrzet.

Slečny šly kopci po stopách, až jim cestu zkřížila řeka.
PJ: Máte tam řeku v cestě, co uděláte?
Melarion: Jdu si umýt ruce.

Družince se zrovna nejlépe nedaří. Do docela prudké řeky spadla Krásná Bída i s Můrou a po chvilce i Melarion, která se je pokoušela zachránit.
Erthiel na PJe: Ty seš nefér.
PJ: Jojo, ale kdo říká, že je PJ fér?
Melarion: Začínající hráči.

Erthiel: Tak já tam skáču a vytahuju Špínu. (Tedy Bídu)

Celá družina se přes řeku nakonec hodlá dostat tak, že budou pověšení na laně na Bídě, na níž sešlou kouzlo leť, a ona je přenese.
Erthiel: Co by se stalo, kdyby se hodil fatál?
Můra: Vystřelilo by nás to do vesmíru.
Melarion: Ale byli by jsme tam rozhodně první.

Za řekou čekal slečny hvozd, ve kterém mimo jiné řádili podivní krvelační datli. Jeden ve stylu kamikadze zaútočil na Krásnou Bídu a srazil ji k zemi.
Melarion: Usmažit datla na Bídě, to není dobrý nápad.

Nahoru

První PJování

Magdalene svolila, že bude jedné úplně cizí družině PJovat jedno dobrodružství, a tak, aby se ukázalo, zda se toho už naučila dost, vyzkoušela si PJování na zkušenějších hráčích. Pod PJkou Magdalene vyzkoušeli své štěstí
Lidský válečník Grino (Samanta),
Elfí kouzelnice Turmalín (Istaron...),
Hobití zlodějka Straka (Edhel) a
Trpasličí hraničář Hagal (též Edhel).

Grino se pokouší zbalit v hospodě šenkýřku.
Grino: Slečno, co děláte večer?
Šenkýřka: Spím.

Grino poněkud přebral a usínal dosti chaoticky, o to chaotičtější bylo i ráno.
Grino: Tak na sebe hodím tu zbroj, ten meč, štít... Já jsem spal na štítu! Já jsem blbý!

Když Grino sešel do lokálu, zjistil, že ho vnoci asi někdo okradl.
Šenkýřka: Žádná krádež. Vy jste alkoholik, vy jste to ztratil.

Družina se vydala cestou na zříceninu, a když přišla ke skalám, uviděla na jedné z nich člověka.
Grino: Jak vypadá? Nějaký mladý, starý?...
PJ: Mladý.
Grino: Slez dolů, smrade!

Na zřícenině je totálně mrtvo, nikde ani noha, ani živáčka, jen spousta nepořádku a veliký kamenný stůl.
PJ na Straku: Tak když ses díval pod stůl, všiml sis, že tam jsou cákance od krve, ale jinak nic zajímavého.

V místnosti, kde byla tma a kde družina něco zabila (nezjistila, co) se našla zvláštní kovová kolečka s dírou uprostřed.
Grino: Co to je? Z nějakého kovu, který neznám?
PJ: Já taky ne.

Nahoru

Nad pekáčem lassaní

Jednoho podzimního večera se sešlo několik ostřílených hráčů, aby si zpříjemnili život pekáčem lassaní... A protože se lassaně se dělají dlouho, rozhodli se zkrátit si volnou chvíli hraním. Bohužel nikdo nic nezapisoval, a tak zde uvádíme jen několik málo hlodů, které nám nejvíce utkvěly v paměti.
Pod vedením PJe Andúneho hráli
Elfí chodec Rufus Black (Istaron...),
Elfí šermíř Laureo (Thingol) a
Elfí lupička Poslední Naděje (Edhel).

Družina byla vyslána do města Stromořadí, aby s tamním pánem Černou Rybou domluvila sňatek jeho dcery. Zvláště pánská část družiny si tam užila spoustu legrace na účet tzv. Květinového rytíře, bohužel si ale nikdo nepamatuje nic přesnějšího, dochovala se jen oslovení jako „Pampeliška“ nebo „Květináč“ a rádoby povzbudivý výkřik Poslední Naděje „Blonďáku, neumírej!“, když se pro něj situace v turnaji vyvinula nepříznivě.

Postavy přišly do města společně se skupinou „umělců“, jež vedl věhlasný bard Sedmistruna.
Hostinský: Je tu sám Sedmistruna!
Poslední Naděje a Laureo sborově: Není sám!

Už před hradbami se Laureo nepohodl se šlechticem Tullym, družina se tedy rozhodla využít právě probíhajícího turnaje a Poslední Naděje vyzvala Tullyho Laureovým jménem na souboj.
Tully: už se těším, až z toho tvého pána udělám žrádlo pro psy.
Poslední Naděje: To on taky.
...
Poslední Naděje Laureovi: Říkal, že z tebe udělá žrádlo pro psy.
Lauro: Tak to už se těším.

Konečně se protivníci znovu potkali a chystají se k souboji.
Tully k Laureovi: Už se těším, jak z tebe udělám žrádlo pro psy.
Poslední Naděje tiše k Tullymu: Dejte si pozor, nebo z vás udělá žrádlo pro žrádlo pro psy.

Co takhle dohodnout před soubojem nějaká pravidla?
Laureo: Ale na co pravidla?
Poslední Naděje: Tak třeba žádné otrávené zbraně...
Tully: Krucinál! Vytáhl meč a zahodil ho.

Postavy si chtějí zahrát v hospodě kostky.
Rufus, známý hazardní podvodník: Tak jo, zahrajeme si kostkový poker. Bere do ruky desetistěnnou kostku.
Laureo: Bere osmistěnnou kostku. Dobře, ale neumím podvádět tak dobře, jako ty.
Poslední Naděje: Koukejte se, jak se to dělá. Hodila na šestistěnné kostce 64.

Pán Černá Ryba vysvětluje, proč družinu (vyspávající po oslavě v hodovní síni) napadli dva zabijáci:
Černá Ryba: Víte, vy jste se mi zrovna docela hodili, tak jsem nechal rozhlásit fámu, že jsem do města pozval tři tajné elfí agenty, aby mi obstarali důkazi proti Martenovi, a tak na vás poslal ty darebáky...
Laureo nevěří svým uším: A nechtěl byste nám předtím o tom třeba říct?!
Rufus: My by jsme pak třeba i něco vypátrali...
Černá Ryba: No, já teda nevím, co jste mu to tehdy řekli, ale očividně se vyděsil, protože na vás poslal ty vrahy a opustil město.
Poslední Naděje: Takže... Jsme splnili úkol... (s kouzelným úsměvem) a dostaneme odměnu?

Laureo poprosil Sedmistrunu, aby složil baladu o jeho vítězství nad Tullym.
Sedmistruna hledá rým: Ten podlý červ...
Laureo radí: Natrhl mu nerv!
...
Sedmistruna: Tully, slizký úhoř...
Rufus: Slizký úhoř, hajzle, uhoř!

Nahoru

Nad pekáčem lassaní II

Po několika letech se nad pekáčem lassaní opět sešli staří známí a s nimi i pár známých „nových“. Hraní se účastnili:
Elfí chodec Rufus Black (Istaron),
Elfí šermíř Laureo (Thingol) a
Elfí lupička Poslední Naděje (Edhel), ke kterým přibyl
Elfí mág Velemir (ex-PJ Andúne) a
Barbarský bojovník Vor (David Stínošlap, Inurian) a
téměř debutující PJ Ještěrka.

Jako obvykle se postavy seznamují a popisují. Vor právě vyjmenoval svůj zbrojní arzenál a prohlásil, že má rudé vlasy.
Rufus: Rudá Sonja.
Vor se přeslechl: Rudá svině?

Velemir není jen mág, ale i (značně potetovaný) kněz.
Poslední Naděje: Můžeš ty vůbec pít, jako kněz?
Velemir: Já myslím, že piju jako duha.

Družinu pozvala jistá lady do svého domu, odkud se pak hrdinové nemůžou dostat. Laureo jako obvykle přichází později, a tak potkal u cesty slečnu v červených šatech.
Slečna: Nepatříte náhodou k takovým... tři elfové a jeden barbar?
Laureo: Ne. Ale kterým šli směrem?
...
Laureo: Nechceš cukrátko, holčičko?
PJ: Ona je to spíš taková elegantní dáma.

V domě je i koupelna s vanou, kterou Laureo odmítl, načež mu bylo připomenuto, jak se v prokleté hospodě pokoušel k hrátkám ve vaně zlákat šenkýřku Kamilu.
Poslední Naděje: A že prý nepoužíváš koupelnu!
Laureo: No ne k mytí.

Vor: Co řveš?!
Laureo: Hledám Naději.

Družina je uvězněná v domě, ze kterého jí kouzlo brání odejí, a paní domu Cassandra zatím jednotlivým členům pomocí temné magie vysává roky života. Cassandra ale nikde v domě není, a tak někteří podezřívají služebnou Lindu, že je to ona v přestrojení.
Laureo: Víš, co se stane takovému elfovi, kterého čeká rychlá smrt a má před sebou ještě několik tisíc let?
Linda: No... nevím...
Laureo: Asi se rychle nase*e...

Celá družina kromě Rufuse se pomocí kouzelného poháru přenesla do začarovaného lesa, kde strávila skoro celý den a svedla souboj s větrnými muži.
Laureo: Cos' tu dělal?
Rufus: Pročítal jsem si knihovnu.
Laureo: Porno?

Laureo už neví, jak dál:
Laureo: Dobrá tedy, zkusme se tedy podívat, jak to vypadá v té koupelně...

Do koupelny šel s Laureem jen Rufus.
Laureo tajuplně: Jsme v koupelně?
Rufus tajuplně: Jsme sami?

Pánové uvažují, jestli by Linda skutečně nemohla být přestrojená Cassandra.
Rufus: Měli by jsme se nějak přesvědčit, že je to ona.
Laureo: No, mohli by jsme to tu to...
Rufus: Zapálit?

Na žádost Poslední Naděje vyhodili Rufus s Laureem z koupelny Vora, který si s ní chtěl dát koupel.
PJ: Linda ti dá třeba i mýdlo, když budeš chtít.
Laureo: Jo, běž, Linda ti dá.

Laureo mluví s Velemirem:
Velemir: Co bys rád, synu?
Laureo: ... Nevypadáš jako můj tata.

Ráno poté, co Vor celou noc prznil nevinnost nebohé Lindy:
Laureo: Jen tak mezi řečí... Tak co, ty barbarské prase?

Velemir Takové násilí pácháte na nevinných... Já ji chtěl jenom zabít.

Pomocí dalšího poháru se družina přemístila do města, ve kterém panoval smutek za nemocného krále, a tak si musely postavy samy otevřít hospodu a odklidit hostinského.
Poslední Naděje: Ty se za nás pomodli.
Velemir: Za vaše hříšné duše?
Poslední Naděje podává lahev: Ano. Dáš si?
Velemir nadšeně: Ano!

Velemir: Všichni shoříte v plamenech pekelných! A teď pojďte!
Laureo: Konečně rozumná řeč.

Družina chytila kouzelníka, který začaroval nebohého krále, a teď ho začíná vyslýchat.
Laureo: Ty nepotřebuješ nehty... nepotřebuješ prsty na nohách... nepotřebuješ spoustu věcí ze svého těla, které ti postupně budeme brát, pokud nám neřekneš, jak zrušit tu královu nemoc.

Skrze poslední pohár se družina dostala do dětského pokojíku. Když uslyšeli kroky, všichni se schovali, kromě Velemria (a jeho zombie Viktora), který zůstal stát uprostřed pokoje.
Holčička: Co tady děláte?!
Velemir: ... Hledám Narnii?

Aby se dostali ze začarovaného domu, museli se hrdinové napít ze správného poháru. Laureo ale úmyslně nechal Rufusova psa vypít pohár jiný, a tak nebohý Ťapka zemřel. Laureo se samozřejmě vymlouval...
Rufus: Kdybych tě tak dobře neznal, tak bych ti i věřil.

Nahoru

Tangrob Revival

Galerie fotografií

Jako pietní vzpomínku na náš milovaný Tangrob, který se roku 2011 nekonal, jsme si uspořádali vlastní. V divočině Chřibské se hrála dvě dobrodružství pod vedením PJů Edhela a Mairy. Jejich družiny tvořili:
Lidská lupička Morticie Tichošlápková-Lasičková ze Stínova (Maira, Magdalene)
Hobití čaroděj Rezekvítek Kukulín (Ještěrka, Seditta)
Hobití pyrofor Rulík Brousek (Andúne)
Hobití bojovnice Berenika zvaná Křeček (Barča Inara)
Elfí šermíř Laureo (Thingol) a
Elfí lupička Poslední Naděje (Edhel).

Postavy se seznamují:
Berenika medovým hláskem: Nekouřím, nepiju, jsem milá a hodná.
Laureo: A taky jsi válečník.

Rulík přemýšlí, co si před dobrodružstvím vyrobit.
Rulík: Prsten knížete D'Raguly, to je dobré proti komárům a klíšťatům.

Rulík: Správný hobit jí jednou mezi každými dvěma jídly!

Družina sedí v hospodě a začíná večeřet, když se ve dveřích objeví bohatě vyhlížející chlapík a...
PJ Edhel: A zamíří k vám.
Rezekvítek a Laureo: Sponzor!

Laureo snad drží dietu, a tak si objednal zeleninu.
Šenkýřka Kamila: Chutnala vám vaše... mrkev?
Laureo: Chutnala, máte tu kyprou hlínu.

Kdo bude s kým spát v hospodě v pokoji:
Berenika: Já bych to rozdělila, ženský spolu, chlapi spolu a tenhleten (ukazuje na Laurea) bude spát sám.
...
Berenika: A večer se můžeme věnovat manikůře.

V hospodě velice nepříjemně straší. Střechu právě prorazil obří dračí spár a odnesl si s sebou starého čaroděje. Laureo se pokouší uklidnit Meril, jeho dceru a učednici.
Meril: Jdi do hajzlu!
Laureo: Jo, tady máš draka, užij si to! ENJOY!

Družina se chystá prohledat pokoj právě osiřelé Meril.
Morticie: To je blbé se jí v tom prohrabávat, když je dole... Nechce se někdo dívat, jestli nejde?

Družina dorazila v druhém dobrodružství do města, kde zkoumá nabídku hospod.
PJ Maira: A jinak hostinec U Kance je pajzl... no jako prase.

Starosta si pozval postavy, aby jim nabídl práci.
PJ Maira: Vidíte takový bytelný stůl... Bytelnou židli, takovou měkkou...
Poslední Naděje: Bytelného starostu...

Ráno v krčmě:
PJ Maira: Cítíš spoustu takových upocených vůní... Třeba Laureo se včera nemyl.
Laureo: To bylo úmyslně. Chtěl jsem se vyhnout nebezpečí.

Družina našla perníkovou chaloupku.
Baba Jaga: Kdo mi to tu loupe perníček?!
Laureo: Břink (zvuk tasené katany)

Nahoru

Nad pekáčem lassaní III - Pro pár zlaťáků navíc

To se zase jednou sešlo pár lidí nad lassaněmi, aby pomohli PJovi Maiře oprášit její PJovské schopnosti. Byli to:
Krollí kouzelník Pokustón (Ještěrka, Seditta...)
Barbarský bojovník Loutna (Andúne) a
Lidská hraničářka Montana Shane (Edhel)

Jako samotná perla by mohlo sloužit už jen složení družiny, která sestávala z jednoho obvyklého barbařího bojovníka, krollího kouzelníka ve fraku s červeným motýlkem a cylindrem, pod kterým se ukrývali dva králíci, a sedmnáctileté cácorky, co přeběhla z westernu.

PJ si pročítá Montanin osobák:
PJ: Tohle máš kde?
Montana: V puse.
PJ: To je ženská, že?
Pokustón: Má ženskou v puse?

Hostinský vypočítává svou nabídku:
Hostinský: Víno, vodu, vodu s vínem, víno s vodou... ale to až později.

Ve vsi je svátek bohyně Kolimy, během nějž se plní přání. Pokustón si přeje být chytřejší.
Loutna: Já su tak blbý, že si ani neumím představit, že bych byl chytřejší... Blahoslavení jsou chudí duchem.

Vesničan odříkává staré moudro:
Vesničan: Když je večer bohyně Kolimy, tak jsou poklady otevřené.
Loutna: Ale to se ani nerýmuje.

Loutna: Jak že se jmenovala ta bohyně?
Montana: Kálí ma?

V podzemí, do kterého se družina dostala, jsou některé stěny jen iluze.
Pokustón: Vždyť tady žádná stěna nebyla.
Loutna: Byla... Já jsem ji viděl, slyšel....

Pokustón: Jsem chytřejší, dneska se mi povedlo každé kouzlo!
Montana: To nevím, zkus to ještě jednou.
Pokustón: Jsem chytřejší, dneska se mi povedlo každé kouzlo.
PJ: Né, ona myslela kouzlo.

Během noci bohyně Kolimy nasbíral Loutna plnou přilbu kouzelných žaludů a teď přišel za Koliminou velekněžkou, jestli by je nechtěla.
Kněžka: Když se na vás bohyně Kolima tak usmála, tak byste je asi měl zpeněžit vy.
Loutna: No o to se právě snažím!

Nahoru

Nad pekáčem lassaní IV - Velikonoční

O Velikonocích se u pekáče lassaní setkala velice nepravděpodobná družinka, která se pod vedení PJe Edhela podívala znovu Waelhamu, aby se lépe seznámila s místní kulturou, zajímavostmi a celebritami. Tvořili ji:
Lidská lupička Morticie (Maira)
Elfí čaroděj Vrba Jíva (David Stínošlap, Inurian) a
Lidská chodkyně sestra Beáta (Ještěrka, Seditta...)

Morticie zná město ze všech nejlépe, a tak, sotva hra začala, ostatní přemlouvá k vhodnému místu pro veselení se.
Morticie: Pojďte pařit na Most.
Vrba: Za co?
Morticie: To je na Mostě jedno.

O sexuální orientaci členů družiny:
Vrba: Já jsem chlorofil.

Panu Glisnovi zemřel přede dvěma dny jeho syn Joss, který se zrovna ženil. Pravděpodobně se otrávil vínem, ale sloužící už onen pohár s ostatním nádobím umyli. Družina to má samozřejmě prošetřit.
Morticie: Já bych je vyrazila.
Vrba: Já bych je popravil.
Beáta: Ale ne, žádné brutální násilí.
Družina se chláme...
Morticie: Já bych je vyrazila... A já bych je popravil.. Ale né, žádné brutální násilí...
PJ: No dobře, já vám to zapíšu, když tak moc chcete.

Morticie: Popřejeme mu příjemnou soustrast a jdeme.

Postavy vyslýchají Matouše, kamaráda zesnulého Josse, který na rozlučku se svobodou pozval i dvě lehká děvčata od Penelopy.
Morticie: Když došly ty vaše ku*vy, tak tam byl?
Beáta: Pšššt!
Morticie: Však tu není nikdo, komu by to vadilo.
Beáta: Jááá!

Družina právě dovyslýchala kamaráda Joea, který se na rozlučce s Jossem pohádal.
Joe: A co takové to „Neopouštějte město“?
Morticie: My nejsme právní orgán, my si vás najdeme kdekoliv.

Další, s kým chtějí postavy mluvit, je Jan, o němž mají podezření, že to je maskovaná žena.
PJ: Když přicházíte k tomu domu, tak se otevřou dveře a vychází ven takový mladý, sympatický pán s knírkem a kloboukem.
Morticie: My vás hledáme.
Jan: Mě?
Morticie: Ano, hledáme mladého, sympatického pána s knírkem.

Morticie se na Mostě pokouší vnutit Beátě doutník pověstného pouštního šlehu.
Beáta: Já nekouřím, já to nechci, to není mirka dýmu.

Jako vedlejší úkol mají postavy získat ze skladiště balíček, který hlídají tři pašeráci. Morticie se připlížila blíže a zhodnocuje situaci.
Morticie: Tři chlapi...
Vrba: To zvládneš za noc, ne?

Získávání balíčku se samozřejmě zvrhlo v bitku; do dveří skladiště, ve kterých stojí sestra Beáta, se nacpalo šest dalších pašeráků.
Beáta: Dveře jsou ucpané, jich mnogo.

Družina několik pašeráků pobila, balíček získala, dostala za něj slíbenou odměnu a může si dát v hostinci U Lovkyně večeři na účet zaměstnavatele.
Vrba: Tak já si objednám víno a nějakou dobrou večeři a potom panáka.
Morticie: Já si dám pivo a aspoň šest panáků a velkou porci zvěřiny - něco z divočáka.
Beáta: A já si dám vodu a chléb a budu se kát.

Nahoru

Tangrob Revival 2014

Po třech letech jsme se opět sešli v hloubi Chřibských hvozdů, abychom vzpomenuli našeho drahého Tangrobu odpočívajícího na věčnosti. Pod vedením PJů Ještěrky a Edhela se dvou dobrodružství zhostila družina, v níž byli:
Lidská lupička Morticie (Maira)
Trpasličí bojovník Žula, jehož nahradil elfí čaroděj Vrba Jíva (David Stínošlap, Inurian),
Barbarský bojovník Loutna (Andúne),
Lidská chodkyně sestra Beáta (Ještěrka, Seditta...) a
Lidská chodkyně Montana Shane (Edhel)

Družina je pozvána na lov pořádaný hrabětem Ifanem.
Morticie: Loví i ženy?
PJ: Pár ano.
Beáta: Já myslela, že loví zvěř.

Hráči přemýšlejí, kde vzal léčitelský řád, že kterého Beáta pochází, bojovnou sekci:
Loutna: Sekce dorážení nemocných.

Sestra Beáta posbírala na hostině trochu jídla a vydala se hledat sloužící kuny, se kterými by se o ně podělila. Našla je v kuchyni.
Kuna: Má paní málo jídla?
Beáta: Ne, já jsem donesla vám.

Loutnu, jehož hráč během hraní podřimoval, probudil uprostřed noci poplach na zámku.
Loutna: Já vyjdu na chodbu... Co...st...d...s...z... A hraju to jenom napůl.

Loutna: Co se tady... sakra?!
Sluha: Vykradli nás!
Loutna: A to nepočká do rána?

Opilý Loutna se v podzemí setkal se Stříbrnou Liškou, nejlepší zlodějkou Waelhamu.
Loutna: Pojď sem, lištičko, čičičí...

Byla ukradena kouzelná soška, která udržovala těhotnou hraběnku naživu ale také by mohla zastavit kuní mor, který ve městě řádí. Družina vymýšlí, jak to zaonačit, aby nikdo neumřel.
Žula: Potřebujeme prostě unést hraběnku.

Morticie a Beáta chtějí sošku nechat zlodějce Stříbrné Lišce, která ji pro kuny ukradla, zatímco Žula má dilema.
Žula: Bojuju s vnitřními principy.
Morticie: A kolik stojí ty vnitřní principy?

Žula vymýšlí neprůstřelné aliby pro celou družinu.
Žula: A ještě někdo musí knock-outovat tady tuhle (Beátu).
Loutna: Proč, však nemá dilema.

Ve druhém dobrodružství byly postavy pozvány na svatbu Davida a Zuzany, ale ti se během obřadu proměnili v obláčky kouře a zmizeli a místo nich se objevil čert, na kterého družina zaútočila, načež zmizel taky.
PJ: David a Zuzana zmizeli.
Loutna: A co moje kopí? Čert je vem!

Ztracený David byl po chvíli nalezen a...
PJ: Má na hlavě oslí uši.
Vrba: To z toho ještě vyšel lacino, z té svatby.
Loutna: Dokud nemá parohy.

Nahoru

Nad pekáčen lassaní - Velikonoční 2015

O Velikonocích se již tradičně vydala družina do Waelhamu, aby si trochu přilepšila, tentokrát roznášením perníkových a jiných sladkých vajíček místní cukrářky Tiffany Cofiseuse. S PJem Edhelem tentokrát řádili:
Lidská lupička Morticie (Maira)
Trpasličí bojovník Žula, jehož nahradil elfí čaroděj Vrba Jíva (David Stínošlap, Inurian),
Lidská chodkyně sestra Beáta (Ještěrka, Seditta...) a
Elfí čaroděj Terestrial Yensen (Thingol)

Družina se ne vždy shodne na důvodu, proč navštívit krčmu:
Beáta: Já chodím do hospody, jen když je to nutné.
Žula: Jako třeba, když potřebuju vyléčit.

PJ naráží na zvláštní schopnost Maiřina váčku, který uvnitř musí být větší než zvenku...
PJ: Její váček je asi jako její byt.
Terestrial: Je to smutné a nehostinné místo?

Družina opět vchází do bordelu U Penelopy, jen Beáta prohlásila, že dovnitř nejde.
Žula: My jsme tě stejně neměli rádi.
Beáta: Koho? ... To je jedno, bůh nás miluje všechny.
Terestrial: Sestro, tebe si musel opravdu oblíbit.

Terestrial se snažil zaplatit si společnost iluzí vyčarovanými zlaťáky, a tak byl vyhozen na dlažbu k Beátě.
Terestrial: Pomodli se za jejich hříšné duše a podej mi něco zápalného!

Terestrial stojí před bordelem s pochodní v ruce a přemýšlí...
PJ nabádá: Je tam socha porostlá břečťanem.
Terestrial: Jako že bych ji zapálil?
Morticie: Ne, že by sis s ní užil.

Družina doručuje pár košíků vajec i do nebezpečné čtvrti Svahy, kde jim otevřel dvoumetrový barbar.
Beáta: Žádné strachy, my jenom doručujeme.
Terestrial: Myslím, že on se zrovna nebojí.
Beáta: To říkám nám.

Když se družina vrátila domů, už na ně v bytě čekala skupina naštvaných ranařů.
Morticie: Dop*dele, dop*dele, dop*dele!
Terestrial: To jsem fakt rád, že známe tvá tajná přání, ale teď to pojďme vyřešit.

Jeden z ranařů drží i lucernu, a tak se uvažuje o tom, co se stane, když po něm někdo střelí a ta lucerna spadne na zem...
Morticie: Robije, rozlije se a začne hořet.
Terestriak nadějně: A oni jsou uvnitř.
Morticie: Náš byt je uvnitř!

Nahoru

Tangrob Revival 2015

I letos jsme se, abychom pietně uctili vzopomínku na Tangrob, sešli v Chřibských hvozdech k tradiční gulášové žranici a dvěma malým dobrodružstvím. Prvního, s PJem Edhelem se účastnili:
Lidská lupička Morticie (Maira)
Trpasličí bojovník Žula, jehož nahradil elfí čaroděj Vrba Jíva (David Stínošlap, Inurian),
Barbarský bojovník Loutna (Andúne),
Lidská chodkyně sestra Beáta (Ještěrka, Seditta...) a
Elfí čarodějka baronessa Francesca di Bracso (Thingol)

Družina tráví volno v aréně (v hledišti i jevišti). Francesca se rozhodla svými kouzly trochu ovlivnit výsledek bitvy, i když jí ten den propadla licence, načež na ni přišel elfí agent Pochodně - instituce, co řeší kouzelnické přečiny a zločiny.
Agent pochodně: Takže nepůjdeš?
Francesca: Kam?! NE!

Francesca byla Pochodní pokárána a má zaplatit tučnou pokutu, takže je frustrovaná a přemýšlí, s kým by si tak mohla spravit náladu a zadarmo...
Morticie: Co třeba s Loutnou?
Francesca: Hmm... Je to docela štramák... Jakou máš charismu?
Loutna: Mínus 3.

Do druhého dobružství, které PJoval PJ David, se družina výrazně změnila. Byli v ní:
Barbarský bojovník Loutna (Andúne),
Krollí lupička Viola (Maira),
Krollí druidka Kopretina (Thingol), Barbarka šermířka Taktika (Ještěrka, Seditta...) a
Elfí čarodějka Victoria Tinthiliel Arnagar (Edhel)

Rozdělení schopností v družině je hned jasné:
Victoria: Holky, vy jste dorhomady stejně krásné, jako já jsem chytrá.

Do hospody, kde družina nocovala, vtrhla skupina ozbrojených mužů a unesla legendární hrdinku Zlatou Lilii. Družina uvažuje, že ji půjde zachránit, a tak Loutna prohledává její pokoj.
Loutna: Nějaké její věci? ... Spodní prádlo legendární hrdinky?

Postavy hodlají vrthnout do domu zlého barona, který Lili nechal unést.
Kopretina: Tak jaká bude taktika?
Taktika: Záleží na tom, jak se vyspím.

Nahoru

Tangrob Revival 2016

Při letošním ročníku vzpomínání na Tagrob nám sice chybělo pár starých harcovníků a opět byly problémy s dopravou, ale nakonec jsme se sešli na dvě netradiční dobrodružství. První tradičně PJoval PJ Edhel a v družině byli:
Člověk zloděj Měšek (Andúne),
Elfí zlodějka Link (Ještěrka, Seditta...),
Lidská kouzelnice Psýché (David, Inurian) a
Hobití hraničářka Střelka (Agi)

Asi 200 let poté, co procitl drak Faellskor a zničil město, vyšla z Nového Waelhamu - úkrytu v jeskyních - družinka do zpustošené krajiny, aby zjistila, jestli se na povrchu už dá žít.

Psýché popisuje svou postavu: ... jasné, červeno-zelené šaty...
Link: Blíží se Vánoce?
Psýché: Jsem vysoká, samé nohy.
Link: Pavouk.

Na okraji lesa potkala družina hobitku Střelku a také svedla souboj s masožravým stromem, který zaútočil na Link, když na něj zaklepala.
Link: Co víš o těch stromech?
Střelka: Neťukat na ně.
Link: ... Proč?

Družina chce přebrodit řeku, ale hobitka se stydí, když má přeplavat nahá.
Střelka ukazuje na na Měška: A ten se nedíval!
Link: Neboj, já jsem to pozorovala.
Měšek ukazuje na Link: Ona se dívala.

Psýché se ještě nezačala přes řeku dostávat.
Link: Na co čeká?
PJ: Na svého hráče.

Druhé dobrodružství opět PJoval DM David a zkusili jsme si v něm (někteří) poprvé zahrát pravé DnD. V družině byli:
Morho půlork šampion (Andúne),
Evžen Houžvička půlelf tulák (Agi),
Zduř trpaslík druid (Ještěrka, Seditta...) a
Llathrwyn půlelfí bardka (Edhel)

Bohužel se nám nezachovaly žádné hlášky, ale situačního humoru jsme měli spoustu. Půlorka nesoucího mrtvého koně do mraveniště, půlefího zloděje osahávajícího nahou neviditelnou půlelfí bardku při brodění řekou k nepřátelské pevnosti a tak dále...

Nahoru

Velikonoce 2017 - Elfky, banket a pohřeb

Pod vedením PJ Edhela se letos na Velikonoce sešla velice komorní sestava:
Barbar pyrofor Ažár (Ještěrka, Seditta...),
Barbar šermíř Mortris Mord (David, Inurian) a
Elfí čaroděj Terestrial Yensen (Thingol)

Ještěrka představuje svou novou postavu
Ažár: váha asi 105 kilo.
Mord: Proč si to píšeš?
Terstrial: Protože tady se píše „kouzlo zmiz - 1 mag na 100 mincí“...

Panstvo se vypravilo na magickou univerzitu, kde se snažilo najít nějaké Nickovy kamarády, aby je pozvali na pohřeb:
Terestrial na skupinku studentů: Neznáte Nicka?
Mord: My teďka pro něho organizujeme jednu akci...

Mortris se rozhodl využít družinového fondu na opravu své zbroje.
Terestrial: Neměli bysme opravu té zbroje odsouhlasit?
Mord suverén: Právě jsem ji odsouhlasil.

Rozjímání o předhozích postavách, zatímco Terestrial vytváří první streamovanou realityshow:
Terestrial o Vrbovi: On nění prasestarý, on je jenom prasstarý.

Družina se chce vnutit na audienci k radnímu za Staré město, Linusovi Hopeovi. Po dlouhém přemlouvání:
Linusova asistentka: Dobře, tak se stavte po čtvrté.
Terestrial: Teď jsme přišli poprvé, kolikrát máme ještě přijít?!

Nahoru

Tangrob Revival 2017

I letos jsme se v malém přátelském kolektivu sešli na náš oblíbený Tangrob Revival zaměřený na obžerství a trošku dračáku. První družinu jako obvykle PJoval PJ Edhel a byli v ní:
Barbar pyrofor Ažár (Ještěrka, Seditta...),
Lidská lupička Brenda (Agi),
Barbar šermíř Mortris Mord (David, Inurian) a
Elfí čaroděj Terestrial Yensen (Thingol)

Všechny přítomné členy družiny trápí zvláštní sny, a tak je zajímá, jak jsou na tom jejich hosté.
Dřevítko: Já jsem si jistá, že Miracle se zdají jen nemravné sny.
Ažár: Jako o jídle?

Družina se chystá vrhnout se do místnosti, ve které je asi 50 členů Nového řádu a Colombina, jež právě vstoupila do magického obrazce.
Mortris: Skáču do místnosti!
Ažár: Jestli on skáče do místnosti, já tam skáču taky!
Terestrial: Jestli oni skáčou do místnosti, tak já tady počkám.

Postavy se potaky s maskovaným hrdinou Černým Drakem, od kterého se právě dozvěděly, že městská rada právě odhlasovala zbavení Waelhamské Orlice pozice veliteky stráží Citadely.
Záludný Mortris: A na čí straně jste hlasoval vy?
Černý Drak: Já nemám v radě hlas.
Ažár: Já taky ne...

I letos jsme si zkusili zahrát DnD pod vedením DM David, družina byla téměř shodná jako loni:
Geruš Lacerta drakorozený klerik velké matky žáby (Thingol),
Evžen Houžvička půlelf tulák (Agi),
Zduř trpaslík druid (Ještěrka, Seditta...) a
Llathrwyn půlelfí bardka (Edhel)

Evžen už se těší, co bude v dobrodružství provádět.
DM: Jsi nějaký nadšenější než obvykle?
Evžen: Hihi...
Geruš: Já mám teda valkou skepsi

Družina posílá zprávy zpátky do vojenského tábora pomocí magického krkavce, máme omezený počet slov na 25 a přišla řada na Llathrwyn.
Všichni: Další zpráva už se nese,
vojáci jsou pořád v lese,
máme ale špatné zprávy,
chovaj se jak plní trávy,
bohyně je kouzlem vězní
seprkalifragilistikexpialidózní.
Llathrwyn.

Další zprávu posílá Zduř.
Zduř: ... Víte o tom něco, pane kapitáné? Zduř... Zduř, Zduř Zduř... Já nevím, jak toho ptáka ukončit...

Bohyně Velká Liška posílá družinu do jeskyně střežené temnými silami.
Geruš: Cesta je uzavřená a střeží ji ti, co je jim to u pr*ele.
Evžen: A u pr*ele jim to zůstane.

V temné jeskyni:
Llathrwyn: Máme nějaké světlo?
Zduř o Gerušovi: On má, svítí tím trikem.
Llathrwyn: Ty máš svítící tryko?

V boji proti mimikům maskujícím se z truhlice hodil Evžen jednu ze svých dýk přímo do chřtánu jedné truhle.
Evžen na truhlu: Neříkám to často, ale NEPOLYKEJ!

Nahoru

Nad pekáčem s husokachnou

Navazujíce na tradici hraní „Nad pekáčem...“ a abychom před Silvestrem stihli ještě jednu hru, sešli pod vedením PJe Edhela ve Waelhamu opět tito rekové:
Barbar pyrofor Ažár (Ještěrka, Seditta...),
Lidská lupička Brenda (Agi),
Barbar šermíř Mortris Mord (David, Inurian) a
Elfí čaroděj Terestrial Yensen (Thingol)

Je dobré hráčům přípomenout, co dělali posledně... např. že pomohli porazit a dopadnout zákařného Harlkeýna.
PJ: Cp jste dělali v minulém dobrodružství?
Ažár: Zabili jsme divadlo.

Ažárovy řeči někdy přijdou Mortrisovi až příliš hloupé, a tak...
Mortris: Mně bolí hlava.
Terestrial: Málo pije.
Ažár: To mám taky.
Mortris: Ažár má málo pyje.

Mortris: Nemáte někdo nějaké pití?
Terestrial: Já mám dvě lahve s olejem.

Když postavy dostaly informaci, že mají získat květy borrahu za úplňku trhané, začal Terestrial rozvíjet teorii, že je potřeba najít srnku, která o půlnoci tu kytku snědla, zabít ji a květy z ní vykuchat. Ažár si vzpomněl na oblíbenou městskou patoložku:
Ažár: Pojďme za Polly,třeba patologovala srnku.

Družina navštívila mladou paní Glisnovou z rodiny obchodníků s květinami, které o několik dobrodružsvtí dříve pomohli najít ztraceného novomanžela. Při odchodu:
Ažár: Pozdravujte tatínka a samozřejme srnky.
Terestrial: Co máte pořád všichni s těma srnkama?

Ažár: Začínám chichichitat záchvat smíchuchuchu...

Postavy s sebou vzaly na akci i hobití bardku Dřevítko a elfí čaroděku Miracle, kterou Brenda nemá ráda a celý den se ji snažila převážně neúspěšně zahanbit a ztrapnit. Na konci dne v Sokolím domě přispěchala z vany Miracle pomoci vymítat démona oděná jen v ručníku, a když odcházela, všilma si Brenda, že jediným pohybem ji mohla ručníku zbavit.
Brenda: Já ji nepotřebudu zbavovat ručníku...
PJ: A co třeba důstojnosti?
Terestrial: Jo, prosím, udělej to.

Morstrisova osobní démonka se nad ním pokusila získat kontrolu, a aby se ji a nespolupracujícího Mortrise podařilo zpacifikovat, umíchal Ažár lektvary síly (povedly se dva ze čtyř).
Ažár: Stál jsi mě stočtyřicet zlatých.
Mortris: Jaké město?

Nahoru


84153